ECLI:CZ:US:2005:2.US.677.04
sp. zn. II. ÚS 677/04
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti společnosti E. P., spol. s r. o., právně zastoupené JUDr. P. D., LL.M., PhD., směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. října 2004, č. j. 31 Ca 103/2004-162, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 13. prosince 2004 obdržel Ústavní soud, ve lhůtě dle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí.
Stěžovatelka se správní žalobou domáhala zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. září 2004, č. j. R 36, 37/2003. Současně se domáhala i zrušení prvostupňového rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. října 2003, č. j. S 164/03-6151/03-ORP. Společně se správní žalobou podala návrh, aby žalobě byl přiznán odkladný účinek.
Krajský soud v Brně napadeným usnesením části návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby vyhověl, a to tak, že přiznal odkladný účinek pokud jde o výrok II., rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tímto výrokem byla stěžovatelce uložena pokuta ve výši 22.000.000 Kč.
Ve zbytku byl návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítnut. Proti zamítavé části rozhodnutí Krajského soudu v Brně směřuje ústavní stížnost stěžovatelky.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému projednání návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti. Po tomto přezkumu Ústavní soud konstatuje, že podaný návrh je nepřípustný.
Ústavní stížnost lze podat proti pravomocnému rozhodnutí [§72 odst. 1 lit. a) zákona]. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona lze podat ústavní stížnost teprve poté, co již byly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Tento závěr Ústavního soudu vychází z jeho rozsáhlé judikatury k ustanovení §75 zákona (např. nález sp. zn. III. ÚS 62/95, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 4, str. 243). Podle této judikatury je ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech vybudována především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem. Přezkum "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována.
Jiným zásahem orgánu veřejné moci pak zpravidla bude převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům, který v době útoku představuje trvalé ohrožení, a takový útok sám není výsledkem řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a vymyká se obvyklému přezkumnému řízení.
Podle ustanovení §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s. ř. s.") rozhodne správní soud o odkladném účinku žaloby, pokud jsou naplněny stanovené podmínky. Dle ustanovení §73 odst. 4 s. ř. s. může soud rozhodnutí o přiznání odkladného účinku změnit, změní-li se poměry. Soud tak může učinit i bez návrhu. Rozhodnutí, kterým nebyl přiznán žalobě odkladný účinek v celém rozsahu, tedy není rozhodnutím konečným. Ústavní soud s ohledem na uvedené skutečnosti konstatuje, že v této fázi řízení nelze stěžovatelce přiznat možnost ochrany prostřednictvím řízení o ústavní stížnosti. Současně není možno uzavřít, že by se jednalo o jiný zásah orgánu veřejné moci.
Zásah Ústavního soudu by tedy byl přípustný v případě, pokud by namítané vady nebyly odstraněny ani v rámci vlastního řízení správního soudu.
Podle §43 odst. 1 písm. e) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Vzhledem k tomu, že tato situace v posuzované věci nastala, rozhodl Ústavní soud, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2005
JUDr. Jiří Nykodým, v. r.soudce zpravodaj