ECLI:CZ:US:2005:3.US.119.05
sp. zn. III. ÚS 119/05
Usnesení
III. ÚS 119/05
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. E. P. 2. J. P. a 3. B. P., všech zastoupených JUDr. Světlanou Zvolánkovou, advokátkou v Praze 2, Karlovo náměstí 18, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2004, čj. 39 Co 418/2003-449, a Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. září 2002, čj. 10 C 208/94-362, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé se domáhají zrušení shora uvedených rozsudků pro jejich protiústavnost s tím, že současně podali k Nejvyššímu soudu ČR dovolání, které se u Nejvyššího soudu ČR vede pod sp. zn. 33 Odo 169/2005. Ústavní soud si tuto skutečnost ověřil dotazem u příslušného obecného soudu (č. l. 18 spisu Ústavního soudu).
Podle ust. §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle odst. 4 téhož ustanovení, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jak je z uvedeného zjevné, stěžovatelé dosud nevyčerpali veškeré prostředky, které jim procesní normy poskytují, neboť řízení není doposud pravomocně skončeno. Za této situace tedy není místo pro zásah Ústavního soudu, jehož činnost je vůči soudům obecným přísně subsidiární a nastupuje pouze tam, kde se stěžovatelům nemůže dostat nápravy v řízení před obecnými soudy. Tak tomu ovšem v této situaci není a stěžovatelé mohou stále dosáhnout pro sebe kladného výsledku v řízení před soudy obecnými. V případě, že v řízení před Nejvyšším soudem ČR neuspějí, mohou podat ve smyslu shora citovaného ust. §72 odst. 4 ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů (eventuálně též proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jako soudu dovolacího, pokud i tomuto soudu budou dle právního názoru stěžovatelů svědčit důvody ústavní stížnosti) ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o dovolání.
Za shora uvedených okolností Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost ihned odmítl z důvodu její nepřípustnosti dle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. května 2005