ECLI:CZ:US:2005:3.US.175.05
sp. zn. III. ÚS 175/05
Usnesení
III. ÚS 175/05
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 2. května 2005 ve věci navrhovatele COOP Centrum družstvo, se sídlem Praha 1, Na Poříčí 30, IČ 60194910, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Altnerem, advokátem se sídlem 100 00 Praha 10, Nad Olšinami 27, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004 č. j. 7 Cmo 314/2003-46, Krajského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2003 č. j. 25 Cm 88/99-28 a o ústavní stížnosti na průtahy řízení u Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 25 Cm 88/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel svou ústavní stížností, směřující proti výše označeným usnesením, jakož i proti postupu Krajského soudu v Brně v jeho věci, brojí proti rozhodnutí, kterým byl soudem I. stupně dne 2. 4. 2003 vyzván k doplnění podání ze dne 25. 5. 1999, proti rozhodnutí soudu II. stupně, jímž bylo jeho odvolání proti označenému citovanému usnesení odmítnuto a poukazuje na průtahy v předmětném řízení, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Cm 88/99. Uvedl, že se rozhodnutími a postupem soudu cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 2 odst. 3, čl. 36 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a navrhl, aby Ústavní soud v nálezu vyslovil porušení jeho práv a citovaná usnesení soudů obou stupňů zrušil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížnosti a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 12. 2004 č. j. 7 Cmo 314/2003-46 bylo zjištěno, že jmenovaný soud odmítl odvolání, které stěžovatel podal proti usnesení, jímž jej soud I. stupně vyzval k doplnění podání, tj. žaloby o zaplacení částky 8.489,- Kč s příslušenstvím, když své rozhodnutí odůvodnil nepřípustností odvolání a §202 odst. 1 občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §229 odst. 4 občanského soudního řádu účastník může žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jeho odvolání odmítnuto nebo kterým bylo odvolací řízení zastaveno. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítne, je-li nepřípustná pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje [§75 odst. 1, §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poněvadž stěžovatel žalobou pro zmatečnost dle §229 odst. 4 obč. soudního pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, nenapadl, nevyčerpal tak procesní prostředek, který mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje - proto jeho ústavní stížnost nutno považovat za nepřípustnou. Pokud jde o návrh, jehož část směřuje proti postupu soudu s poukazem na průtahy v řízení, ani zde stěžovatel k ochraně svého práva nevyčerpal prostředky dané mu zák. č. 6/2002 Sb., účinným od 1. 4. 2002.
Pro výše uvedené byl návrh jako nepřípustný dle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. května 2005