ECLI:CZ:US:2005:3.US.21.05
sp. zn. III. ÚS 21/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 12. dubna 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) J. Š. a 2) D. Š., právně zastoupených JUDr. Pavlem Pikolou, advokátem AK se sídlem Ve Skalách 2, 164 00 Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2004, č. j. 26 Cdo 1273/2004-358, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 11. 1. 2005 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2004, č. j. 26 Cdo 1273/2004-358, a to pro porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Dle ust. §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Dle ust. §72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 9 C 417/99 Ústavní soud zjistil, že v projednávané věci posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytoval, bylo dovolání, které stěžovatelé podali. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 9. 2004, č. j. 26 Cdo 1273/2004-358, bylo dovolání stěžovatelů zamítnuto. Uvedený rozsudek právní zástupkyně stěžovatelů JUDr. Irena Hrušková převzala dne 11. 10. 2004.
Z výše uvedeného vyplývá, že ústavní stížnost v předmětné věci byla stěžovateli podána až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro její podání, a je tedy opožděná.
Dle ust. §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Při shrnutí výše uvedených skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako opožděnou odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2005
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj