ECLI:CZ:US:2005:3.US.476.05
sp. zn. III. ÚS 476/05
Usnesení
III. ÚS 476/05
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 8. prosince 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele E katalog servis spol. s r. o. se sídlem Praha 4, Údolní 15, zastoupeného JUDr. Bronislavou Orbesovou, advokátkou se sídlem 760 01 Zlín, Štefánikova 5462, o ústavní stížnosti proti postupu Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 24 K 15/2004, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se v podání označeném jako ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2005 č. j. 24 K 15/2004-99 domáhal vyhlášení nálezu, kterým by bylo toto citované rozhodnutí zrušeno. Uvedl, že dle jeho přesvědčení vyhlášeným usnesením, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí schůze věřitelů, jímž tato vyslovila souhlas s prodejem majetku ve vlastnictví úpadce zapsaného do konkursní podstaty úpadce mimo dražbu, soud porušil čl. 90 Ústavy České republiky jakož i čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost pak odůvodnil tvrzením, že takové usnesení je v rozporu se základními principy konkursního řízení, s §19 odst. 3, §27 odst. 2 a §27a zákona o konkursu a vyrovnání, když mj. nebyl vzat zřetel na pochybnosti, zda věc, právo či jiná majetková hodnota náleží do konkursní podstaty úpadce, na to, že stěžovatel sám podal ke Krajskému soudu v Brně žalobu na vyloučení nemovitostí a vyloučení podniku z konkursní podstaty, přičemž o žalobách dosud nebylo rozhodnuto, a proto neměl být dán ani souhlas ke zpeněžování majetku konkursní podstaty, dotčeného předmětnými spory.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje - jestliže zákon takový procesní prostředek neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 5 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 24 K 15/2004, návrhu stěžovatele a zápisu o schůzi věřitelů konané dne 30. 6. 2005 zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Jeho návrh podaný k doručení Ústavnímu soudu ve lhůtě běžící ode dne, kdy se o závěru schůze věřitelů dozvěděl, nutno považovat za stížnost na postup soudu ve věci konkursního řízení vedené pod výše citovanou spisovou značkou, i když dle přesvědčení stěžovatele soud svým usnesením, potvrzujícím rozhodnutí schůze věřitelů, vyslovil souhlas s prodejem majetku ve vlastnictví úpadce, zapsaného do konkursní podstaty úpadce, a to mimo dražbu, a tak jednal v rozporu s principy konkursního řízení, se zákonem i s právy stěžovatele jako věřitele úpadce (§72 odst. 5 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Je třeba konstatovat, že v konkursním řízení soud vykonává dohled nad činností správce podstaty a v rámci této činnosti rozhoduje o záležitostech, které se týkají konkursu a činí opatření nezbytná k zajištění jeho účelu. Proti rozhodnutí soudu, které tento učinil při výkonu dohlédací činnosti, není odvolání přípustné, v dané věci šlo na straně soudu o takovou činnost a rozhodnutí (§12 a §66b odst. 2 zák. č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dle §27 odst. 2 cit. zákona o konkursu a vyrovnání správce uskuteční zpeněžení podstaty mimo dražbu se souhlasem soudu, ten při svém rozhodování přihlédne zejména k vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování a správu podstaty. Z obsahu zápisu o schůzi věřitelů ze dne 30. 6. 2005 bylo zjištěno, že právě na této schůzi se věřitelé k možnosti prodeje konkursní podstaty mimo dražbu vyjádřili a soud, který v závěru schůze věřitelů vyslovil, že "potvrzuje rozhodnutí schůze věřitelů, kterým vyslovila souhlas s prodejem majetku ve vlastnictví úpadce zapsaného do konkursní podstaty úpadce mimo dražbu", vzal tímto na vědomí vyjádření schůze věřitelů, tj. jejich stanovisko (§10 odst. 1 zák. o konkursu a vyrovnání).
S ohledem na zjištění, že postup soudu byl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o konkursu a vyrovnání a že tímto postupem k zásahu do práv stěžovatele nedošlo, byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. prosince 2005