ECLI:CZ:US:2005:3.US.88.05
sp. zn. III. ÚS 88/05
Usnesení
Usnesení Ústavního soudu - soudce zpravodaje JUDr. Pavla Holländera - ze dne 15. března 2005 sp. zn. III. ÚS 88/05 ve věci ústavní stížnosti O. s. pro M. T. a okolí proti usnesení Zastupitelstva města Moravská Třebová z 31. 1. 2003 v části "Zastupitelstvo města schvaluje: 1/S/310103 Ponechat stávající krajské uspořádání, tj. ponechat Moravskou Třebovou v Pardubickém kraji.".
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
S poukazem na blíže rozvedené výhrady navrhovatel napadl v označeném rozsahu v záhlaví uvedené usnesení zastupitelstva města Moravská Třebová, dle něhož "Zastupitelstvo města schvaluje: 1/S/310103 Ponechat stávající krajské uspořádání, tj. ponechat Moravskou Třebovou v Pardubickém kraji.". Navrhovatel tvrdil, že předmětné usnesení je protiústavním zásahem do výkonu samosprávy přímo občany města, neboť jím mělo dle jeho názoru dojít k porušení zákona o místním referendu z toho důvodu, že zastupitelstvo města nerespektovalo závazné výsledky "tzv. Průzkumu veřejného mínění" (de facto místního referenda, zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu), stejně jako ani z něj vycházející předchozí usnesení téhož orgánu ze dne 5. 11. 2001. Navrhovatel ve vztahu ke své ústavněprávní argumentaci namítal, že předmětné usnesení zasahuje rovněž do práva občanů ve smyslu čl. 21 Listiny základních práv a svobod a je v rozporu s Evropskou chartou místní samosprávy.
Dle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh, k jehož projednání není příslušný.
Ustanovení čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.,(o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, stanoví, že hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem. V tom rámci se tudíž jedná v kontextu předložené otázky o výlučnou pravomoc svrchovaného zákonodárce rozhodovat o změnách hranic vyšších územních samosprávných celků, do níž nepřísluší zastupitelstvu obce (města) z pohledu konečného rozhodnutí jakkoli právně relevantně ingerovat. Zastupitelstvo města Moravská Třebová není ani subjektem k podání návrhu příslušného zákona aktivně legitimovaným [čl. 41 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava")], z čehož vyplývá, že svým usnesením v části označené v záhlaví toliko vyjádřilo svou (právně nerozhodnou) politickou vůli neusilovat o začlenění jmenovaného města do Olomouckého kraje. Pokud by eventuálně byla ve vztahu k předmětné otázce tato vůle i konstruována opačně, mohla by z ní vyplynout pouze případná snaha, resp. možnost zastupitelstva dát k podání návrhu zákona oprávněným subjektům podnět; tj. usilovat o to, aby jeho stanovisko zvažovaly v rámci svého oprávnění k vyvolání tomu odpovídajícího legislativního procesu.
Napadené usnesení zastupitelstva města Moravská Třebová pro jeho naznačenou právní irelevanci tudíž není způsobilé zasáhnout do "výkonu samosprávy občany města" [odhlédnuto od toho, že ústavně garantované právo na samosprávu sluší nikoli jednotlivému občanu (právo ve smyslu čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), nýbrž územnímu samosprávnému celku jako územnímu společenství občanů, čl. 100 odst. 1 Ústavy], jak tvrdí stěžovatel, resp. založit porušení ústavních kautel. Je co do svého celkového dopadu výrazem politického stanoviska řádně zvolených zástupců občanů v zastupitelské demokracii, přičemž občané mohou svou nespokojenost či nesouhlas s tímto postojem demokraticky ustavených zástupců vyjádřit svým hlasováním v následujících volbách a umožnit tak (alespoň v hypotetické rovině) jeho změnu.
Z uvedeného podává se nepříslušnost Ústavního soudu k projednání návrhu [§43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Proto bylo o něm rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo.