ECLI:CZ:US:2005:4.US.254.05
sp. zn. IV. ÚS 254/05
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 12. května 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti A. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Srbou, advokátem se sídlem Údolní 33, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2004, č. j. 29 C 344/2002-27, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku vydaného ve směnečném sporu o zaplacení 120.000,- Kč, protože mu měla být odňata možnost jednat před soudem (čl. 38 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny zákadních práv a svobod). Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění).
Z kopie doručenky vyžádané u Městského soudu v Brně Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí Městského soudu v Brně, které dle vyznačené doložky nabylo právní moci dne 27. 8. 2004, bylo ustanovené opatrovnici stěžovatele doručeno dne 23. 7. 2004. Stěžovatel, který napadený rozsudek zjevně považoval za rozhodnutí o posledním opravném prostředku k ochraně svého práva, podal ústavní stížnost dne 3. 5. 2005. Avšak stalo se tak nepochybně po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu k jejímu podání. Právní zástupce stěžovatele sice nahlédl do spisu dne 4. 3. 2005, avšak v řízení bylo doručováno ustanovené opatrovnici, která nese odpovědnost za provedení nutných kroků k ochraně práv stěžovatele. Ostatně stěžovatel ani sám neuvedl, kdy se o rozhodnutí dozvěděl a jakým způsobem. Mimoto nelze přehlédnout, že stěžovatel si musel být, skrze výzvy zanechané poštovním doručovatelem v bydlišti své matky (kde byl i on dle sdělení Policie ČR hlášen k pobytu), dávno vědom toho, že se městký soud přinejmenším snaží o jeho zastižení (březen 2003), avšak ponechal tuto skutečnost bez povšimnutí. Pouze na okraj Ústavní soud uvádí, že charakter stěžovatelových námitek by mu zřejmě mohl otevřít prostor pro podání žaloby pro zmatečnost, nicméně posouzení její přípustnosti není věcí Ústavního soudu.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání (§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění), čímž odpadla i podmínka umožňující rozhodování o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 12. května 2005
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj