ECLI:CZ:US:2005:4.US.302.05
sp. zn. IV. ÚS 302/05
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 31. května 2005 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. J., zastoupeného JUDr. Josefem Šlampou, advokátem se sídlem Komenského 617, Kyjov, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 38 Co 100/2002, a rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 1. 2002, č. j. 7 C 703/2001 -23, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu dne 24. 5. 2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že těmito rozhodnutími byla porušena jeho základní práva garantovaná čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Výše citovaným rozsudkem krajský soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele, aby bylo určeno, že nájemní smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou akciovou společností (vedlejší účastník Neoklas, a. s.) dne 31. 10. 2000 je neplatná v té části, ve které předmětem nájmu mají být pozemky p. č. 2711/1 a parcela č. 2711/3, zapsané na LV č. 2385 v k. ú. Šardice, u Katastrálního úřadu v Hodoníně. Dále krajský soud změnil výrok II. citovaného rozsudku soudu nalézacího, dle kterého byl stěžovatel povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 10.225 Kč tak, že stěžovatel je povinen nahradit žalované na nákladech řízení 6.425 Kč. A dále krajský soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a není-li takového prostředku, ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (§72 odst. 3 a odst. 5 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Ústavní soud dotazem na Okresní soud v Hodoníně zjistil, že posledním opravným prostředkem, který stěžovatel v řízení uplatnil (a o němž se v ústavní stížnosti nikterak nezmínil), bylo dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR dne 31. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 372/2004, odmítnuto. Citované usnesení dovolacího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 28. 2. 2005. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti, která počala běžet dne 1. 3. 2005, uplynula v pátek 29. 4. 2005. Je tedy zřejmé, že stěžovatelem podaný návrh předaný k poštovní přepravě dne 24. 5. 2005 byl podán po uplynutí zákonné lhůty (§72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. 5. 2005
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj