ECLI:CZ:US:2006:1.US.179.06
sp. zn. I. ÚS 179/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti D. K. proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25.10.2005, sp. zn. 5 T 184/2005, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatel proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí obecného soudu.
Ústavní soud, předtím než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon").
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Dle ust. §75 odst. 1 věta před středníkem zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
V dané věci Ústavní soud poukazuje jako na relevantní skutečnost v souvislosti s výše uvedenými ustanoveními zákona o Ústavním soudu, že proti ústavní stížností napadenému rozhodnutí Městského soudu v Brně bylo dle ust. §245 trestního řádu přípustné odvolání coby řádný opravný prostředek. Takový opravný prostředek je tedy třeba považovat za procesní prostředek ve smyslu ust. §75 odst. 1 ve spojení s ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel měl tedy povinnost vyčerpat rovněž tento prostředek k ochraně svého práva.
Jak zjistil Ústavní soud z vyžádaného vyjádření Městského soudu v Brně, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 25.10.2005, sp. zn. 5 T 184/2005, stěžovatel odvolání nepodal. Námitky vůči rozhodnutí obecného soudu tak měl stěžovatel uplatnit nejprve v řádném opravném prostředku dostupném v rámci trestního řízení, tedy podat odvolání. Pokud tak neučinil, nevyužil všech procesních prostředků k ochraně svého práva; taková situace Ústavnímu soudu meritorní přezkum stěžovatelova návrhu nedovoluje.
Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že v dané věci je ústavní stížnost nepřípustná.
Splnění podmínek ustanovení §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu v projednávaném případě Ústavní soud nezjistil, přičemž ani stěžovatel jejich existenci netvrdil.
Za tohoto stavu shledal Ústavní soud nadbytečným vyzývat stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti, které mj. spočívaly v absenci právního zastoupení, neboť jejich odstranění by nemělo na toto rozhodnutí Ústavního soudu žádný vliv.
Z důvodů výše uvedených soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2006
Vojen Güttler
soudce zpravodaj