ECLI:CZ:US:2006:1.US.270.06
sp. zn. I. ÚS 270/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Komunistické strany Československa, IČ: 63110156, adresa pro doručování Krnovská 1007/37, 792 01 Bruntál, bez právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 3. 5. 2006 podání stěžovatelky označené jako ústavní stížnost směřující proti "metodickému řízení organizační a technické přípravy voleb 2006 do zastupitelstev územní samosprávy a do parlamentu České republiky", kterou se domáhala zrušení blíže nespecifikovaných rozhodnutí Vlády České republiky, Prezidenta České republiky, a zákazu uvedeným orgánům a Ministerstvu vnitra České republiky pokračovat blíže nespecifikovanými jinými zásahy do práv a svobod stěžovatelky v rámci voleb do zastupitelstev územní samosprávy a do Parlamentu České republiky. In eventum připojila stěžovatelka návrh, aby Ústavní soud uložil všem jmenovaným orgánům veřejné moci postupovat bez porušování práv a svobod stěžovatelky.
Tento návrh nesplňoval řadu podstatných náležitostí podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dne 17. 5. 2006 doručil Ústavní soud stěžovatelce výzvu k odstranění vad ústavní stížnosti, spočívajících především v absenci zastoupení advokátem na základě speciální plné moci pro řízení před Ústavním soudem (ve smyslu §29 - §31 zákona o Ústavním soudu), neurčitosti podání (ve smyslu §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), nepřiložení dostatečného počtu stejnopisů ústavní stížnosti (ve smyslu §34 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a nepřiložení kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku k ochraně práva (ve smyslu §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatelce byla zároveň určena lhůta třiceti dnů k odstranění vad návrhu a zároveň byla poučena, že pokud vady odstraněny nebudou, může být ústavní stížnost odmítnuta.
Stěžovatelka dne 18. 5. 2006 doručila "rozšíření ústavní stížnosti" ve čtyřech stejnopisech a další tři stejnopisy původního návrhu. Zároveň však v tomto "rozšíření ústavní stížnosti" vyjadřuje přesvědčení, že institutem povinného zastoupení před Ústavním soudem jsou práva občanů porušována "zvlášť nebezpečným způsobem" a že úzká skupina advokátů má tak "ničím nezasloužený monopol, který je založen na potlačování práva občanů na přiměřenou obranu proti nezákonnostem". V druhé části "rozšíření ústavní stížnosti" stěžovatelka pouze prohloubila celkovou neurčitost a nejasnost návrhu. Ústavní soud připomíná, že smysl a účel povinného právního zastoupení byl stěžovatelce vyložen již ve výzvě k odstranění vad. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zásadní vady ústavní stížnosti, i přes doručení dalších stejnopisů, ve lhůtě odstraněny nebyly.
Ani obsahově odlišné podání označené taktéž jako "rozšíření ústavní stížnosti", doručené Ústavnímu soudu dne 28. 6. 2006, neobsahovalo žádnou reakci na výzvu Ústavního soudu k odstranění zjištěných vad podání a nepřineslo tedy požadovaný soulad ústavní stížnosti s ustanoveními zákona o Ústavním soudu.
Podmínky §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou splněny, neboť lhůta k odstranění většiny vytknutých vad uplynula marně. Proto Ústavní soud soudcem zpravodajem usnesením rozhodl o odmítnutí návrhu pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 17. července 2006
Ivana Janů
soudce zpravodaj