ECLI:CZ:US:2006:1.US.626.05
sp. zn. I. ÚS 626/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Vojena Güttlera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele F. V., zastoupeného JUDr. Jiřím Jíchou, advokátem v Praze 9, Odlehlá 324, proti jinému zásahu orgánů veřejné moci - Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha, se sídlem v Praze 7, Argentinská 286/38, Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, se sídlem v Praze 8, Pod sídlištěm 9/1800 a Pozemkového fondu ČR, se sídlem v Praze 1, Ve Smečkách 33, takto:
I. Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha průtahy v řízení vedeném pod č.j. 5622/92 a Katastrální úřad pro hlavní město Prahu průtahy ve věci žádosti stěžovatele o opravu výpisu z listu vlastnictví 7, k.ú. Malešice, zasáhly do základního práva stěžovatele garantovaného čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
II. Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Včas podanou ústavní stížností brojí stěžovatel proti postupu Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha, Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu a Pozemkového fondu ČR ve věci vydání nemovitostí. Napadeným postupem těchto orgánů došlo podle jeho názoru k porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů spatřuje stěžovatel v následujících skutečnostech:
Stěžovatel je oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě"). Dne 14. 12. 1992 vyzval Pozemkový úřad k vydání pozemků a zároveň obdobné výzvy zaslal Ministerstvu zemědělství a "geodézii i kartografii". Tvrdí, že v průběhu tohoto období došlo ke ztrátě dokumentace, kterou Pozemkovému úřadu předal. V měsíci dubnu 2005 zaslal Pozemkovému úřadu veškerou dokumentaci a svou věc urgoval dopisem ze dne 2. 8. 2005. Do dne podání ústavní stížnosti Pozemkový úřad na jeho výzvy nereagoval.
Stěžovatel dále tvrdí, že vyzval katastrální úřad k provedení revize údajů v katastru a porovnání se skutečným stavem tak, aby byly odstraněny chyby v katastru nemovitostí ve vztahu k jeho vlastnictví. Katastrální úřad údaje neopravil a do dnešního dne není jasně vymezen skutečný rozsah jeho nemovitého majetku.
Stěžovatel uvádí, že Pozemkový fond ohlásil dne 22. 3. 2004 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu vznik správy k vymezeným pozemkům. Tímto jednáním prý došlo k zásahu do vlastnických práv stěžovatele, protože se jedná o pozemek, do kterého byly včleněny bez právního důvodu zbylé nevyvlastněné části pozemků vedené podle původních parcelních čísel 4021 a 4024 v katastrálním území Strašnice, které jsou v jeho spoluvlastnictví.
Stěžovatel dodává, že postupem orgánů veřejné moci byla poškozena jeho základní práva vlastnická. Proto navrhl, aby Ústavní soud zakázal Pozemkovému úřadu další průtahy v řízení pod č.j. 5622/92 a přikázal mu, aby o návrhu v uvedené věci rozhodl, a dále aby Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu přikázal provést revizi údajů v katastru, provést opravu chyb v katastrálním operátu podle stavů k původním zápisům u pozemků, kde byl vyznačen jako podílový spoluvlastník, a aby přikázal Pozemkovému fondu odstranit zápisy jeho správy u pozemku parc. č. 4031/5 v katastrálním území Strašnice.
II.
Pozemkový fond ve svém stručném vyjádření uvedl, že ústavní stížnost podle jeho názoru není důvodná a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha ve svém vyjádření uvedlo, že dne 14. 12. 1992 mu byl doručen dopis stěžovatele, v němž žádá v rámci restituce o "navrácení (nebo jiné vyrovnání) pozemků včetně jejich chybějících částí". V textu prý dále prohlásil, že nesouhlasí výměry jeho pozemků a žádá o nápravu. Pozemkový úřad dodal, že vzhledem k velkému počtu konkrétně formulovaných žádostí vyřizoval přednostně je. Dne 22. 4. 2005 prý obdržel od stěžovatele seznam pozemků, podléhajících restituci. Vzhledem k nutnosti identifikovat předmětné pozemky - protože stěžovatel nedoložil žádné doklady - vyzval jej k doplnění dalších náležitostí. Ve věci se stěžovatelem několikrát jednal a vysvětlil mu všechny kroky, které je nutno učinit. Protože restituční řízení poté, co stěžovatel v roce 2005 upřesnil svůj nárok, probíhá, považuje Pozemkový úřad ústavní stížnost za nadbytečnou a i neodůvodněnou. Vyslovil rovněž souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Katastrální úřad ve svém vyjádření uvedl, že ústavní stížnost považuje za nepřípustnou. Ústavní stížnost souvisí s podáními stěžovatele ze dne 5. 1. 2005 a ze dne 14. 3. 2005. Katastrální úřad tato podání posoudil podle jejich obsahu jako návrh na opravu chyb v katastrálním operátu a založil spis sp. zn. OR-31/2005-101. Po zjištění nedostatků návrhu vyzval stěžovatele přípisem ze dne 19. 7. 2005 k doplnění chybějících náležitostí. Výzva k odstranění vad byla stěžovateli doručena dne 25. 7. 2006, do dne tohoto vyjádření, tj. k 3. 5. 2006, však stěžovatel chybějící náležitosti návrhu na opravu chyby nedoplnil. Vzhledem k tomu je prý vyloučeno uvažovat o stěžovateli jako o někom, kdo v rámci řízení o opravě chyby vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho tvrzených práv poskytuje. Katastrální úřad dále vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Dopisem ze dne 7. 6. 2006 bylo stěžovateli zasláno vyjádření Katastrálního úřadu k eventuální replice a současně byl vyzván k vyjádření, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání podle §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ve své replice stěžovatel uvedl, že podání katastrálnímu úřadu učinil již v roce 2001, leč tento úřad se jím ve svém vyjádření nezabýval. S upuštěním od ústního jednání vyslovil souhlas.
Pozemkový fond ČR navrhl zamítnutí ústavní stížnosti a prohlásil, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.
Ústavní soud zaslal právnímu zástupci stěžovatele i vyjádření Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha k event. replice. Právní zástupce přípisem ze dne 26. 7. 2006 požádal o posečkání lhůty v uvedené věci, protože se nemůže vyjádřit bez projednání se stěžovatelem.
III.
K posouzení ústavní stížnosti v části, která směřovala proti postupu Pozemkového úřadu, si Ústavní soud vyžádal i spis č.j. 5622/92 vedený u tohoto orgánu. Ze spisu zjistil, že žádost stěžovatele byla doručena Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkovému úřadu dne 14. 12. 1992. Z poznámky ve spise vyplývá, že údaje o požadovaných pozemcích byly doplněny podáním čj. PÚ 1111/05 ze dne 22. 4. 2005. Dne 16. 8. 2005 byla stěžovateli zaslána výzva k doplnění náležitostí návrhu, které vyhověl podáním ze dne 19. 9. 2005. Ze spisu je dále zřejmé, že ve druhé polovině roku 2005 Pozemkový úřad ve věci jedná. Nicméně, jak z ústavní stížnosti stěžovatele, tak z přípisů Pozemkového úřadu je patrno, že do uvedené doby ve věci nebylo žádné jednání vedeno.
V této souvislosti Ústavní soud konstatuje, že postavení pozemkových úřadů bylo původně upraveno zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení §11 písm. a) tohoto zákona působnost pro hlavní město Prahu vykonával Pozemkový úřad jako samostatný odbor Magistrátu hlavního města Prahy. Citovaný zákon byl zrušen zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Pozemkové úřady přešly podle §19 písm. a) citovaného zákona pod Ministerstvo zemědělství jako organizační složku státu, které mají vymezenou územní působnost. Pro hlavní město Prahu je to Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha. V souladu s touto změnou právní úpravy je zřejmé, že materiálně vzato je orgánem veřejné moci, proti němuž ústavní stížnost směřuje, Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad Praha, nikoliv již Magistrát hlavního města Prahy - Pozemkový úřad.
IV.
Ústavní soud, vycházeje z ustáleného názoru, že není orgánem soudní soustavy, ani orgánem, který přímo rozhoduje ve správním řízení, a je oprávněn zasáhnout tehdy, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod chráněných ústavním pořádkem České republiky, přezkoumal ústavní stížnost a dospěl k závěru, že je částečně důvodná.
V předmětné věci stěžovatel brojí proti postupu orgánů státní správy, které podle jeho názoru nepostupují ve věci řádně a brání tak ochraně jeho základních práv.
Za důvodnou považuje Ústavní soud ústavní stížnost v té části, která směřuje proti postupu Pozemkového úřadu v době minulé (viz níže). Z vyjádření účastníků i ze spisu vyplývá, že stěžovatel - byť nedokonale - uplatnil nárok na vydání nemovitostí podle zákona o půdě v roce 1992. Ode dne uplatnění nároku do roku 2005 příslušné orgány ve věci nejednaly, a to ani výzvou k odstranění vad podání. Na druhé straně žádnou aktivitu nevyvíjel ani sám stěžovatel. Teprve v roce 2005 se znovu obrátil na Pozemkový úřad, který také sám vyzval stěžovatele k doplnění podání a ve věci dále aktivně jedná. Není proto na místě tvrzení stěžovatele, že Pozemkový úřad nereagoval na jeho dopis ze dne 2. 8. 2005. Je však skutečností, že období od konce roku 1992 do poloviny roku 2005 je obdobím nečinnosti správního orgánu, které je tak porušením ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Poněvadž však Pozemkový úřad v současné době aktivně jedná a identifikuje pozemky a právní vztahy, jichž by se nároky stěžovatele dotýkaly, je zřejmé, že nelze ukládat tomuto orgánu veřejné moci, aby ve věci jednal. Proto ústavní stížnost v tomto směru odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§43 odst. 2 psím. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
Za důvodnou lze označit ústavní stížnost i potud, pokud směřuje proti postupu Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu v době minulé. Z dokladů založených ve spise bylo zjištěno - a tu je třeba přisvědčit stěžovateli - že již 11. 7. 2001 zaslal uvedenému katastrálnímu úřadu (p. Ing. R.) tzv. předžalobní výzvu, v níž urgoval vyřízení žádosti o opravu výpisu z listu vlastnictví 7, k.ú. Malešice. Reakce na tuto výzvu ve spisu chybí, takže lze dovodit nečinnost katastrálního úřadu od roku 2001 do roku 2005 (viz níže). Dále lze však odkázat na citované vyjádření katastrálního úřadu, podle něhož - a to odpovídá obsahu spisu - katastrální úřad reagoval na další podání stěžovatele (z 5. 1. a 14. 3. 2005) dopisem ze dne 19. 7. 2005, jímž ho vyzval k doplnění a k identifikaci jeho podání. To však stěžovatel ke dni vyjádření katastrálního úřadu (3. 5. 2006) neučinil. Za tohoto stavu Ústavní soud usuzuje, že v současné době nelze pro nedostatek součinnosti stěžovatele katastrálnímu úřadu vytýkat nečinnost a není možné mu ukládat, aby v této věci jednal. Proto Ústavní soud i v tomto směru odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní stížnost konečně směřovala i proti Pozemkovému fondu ČR. Podle petitu ústavní stížnosti požadoval stěžovatel, aby Ústavní soud přikázal Pozemkovému fondu ČR odstranit zápis správy pro Pozemkový fond u pozemku parc. číslo 4031/5 ,.-v katastrálním území Strašnice zapsaném na listu vlastnictví č. 10002 pro k.ú. Strašnice, obec Praha u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu. Z věcného hlediska však takový úkon nemůže být Pozemkovému fondu nařízen, protože zápis do katastru nemovitostí je oprávněn provádět pouze katastrální úřad na základě listin, které mohou jako podklad pro zápis do katastru sloužit. Proto Ústavní soud ústavní stížnost v této části podle §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2006
František Duchoň v.r.
předseda senátu