ECLI:CZ:US:2006:2.US.120.06
sp. zn. II. ÚS 120/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti ZES - likvidace deloru, s. r. o., v likvidaci, IČ 61171026, se sídlem Vítkov čp. 105, Tachov, zastoupeného Mgr. Václavem Hajšmanem, advokátem, se sídlem Perlová 9, Plzeň, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 8. 2005, sp. zn. 46 Nc 106/2005, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 6. 3. 2006 se stěžovatelka domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 8. 2005, sp. zn. 46 Nc 106/2005, kterým byla na návrh obchodní společnosti Ottilia Hertel KG jmenována Ing. I. P. H., CSc., znalkyní pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami, vypracovanou společností Drůbežářský závod Klatovy, a. s., za rok 2003, a zároveň bylo obchodním společnostem Drůbežářský závod Klatovy, a. s., Klatovské rybářství, a. s., a stěžovatelce uloženo, aby jmenované znalkyni poskytli veškerou součinnost potřebnou pro přezkoumání uvedené zprávy. Tvrdí, že jím byla porušena její základní práva podle čl. 2 odst. 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z listin předložených stěžovatelkou Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením Krajský soud v Plzni zcela vyhověl návrhu obchodní společnosti Ottilia Hertel KG, coby kvalifikovaného minoritního akcionáře, a podle §182 odst. 3 obchodního zákoníku ustanovil jí navrženou znalkyni k přezkoumání zprávy o vztazích mezi obchodní společností Drůbežářský závod Klatovy, a. s., coby ovládanou, a propojenými osobami za rok 2003. Zároveň bylo zcela vyhověno návrhu, obchodní společnost Klatovské rybářství, a. s., coby ovládající, obchodní společnost Drůbežářský závod Klatovy, a. s., coby ovládaná společnost, a stěžovatelka, coby osoba s ovládající propojená, poskytly jmenované znalkyni pro splnění jejího úkolu veškerou potřebnou součinnost. Odvolání stěžovatelky proti tomuto usnesení bylo odmítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 2005, č. j. 14 Cmo 515/2005-51, coby podané osobou k tomu neoprávněnou.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti obsáhle rekapituluje řízení a svoje kroky v něm. Označuje obchodní společnost Ottilia Hertel KG za greenmailera, který se touto cestou snaží získat údaje o stěžovatelce, které by jinak nezískala. Soud jí přitom uložil povinnost součinnosti se jmenovanou znalkyní jen na základě tvrzení obchodní společnost Otiilia Hertel KG, že stěžovatelka ovládá obchodní společnost Klatovské rybářství, a. s., což se ovšem nezakládá na pravdě. Platná právní úprava přitom stěžovatelce nepřiznává práva účastníka řízení, a proto se proti zneužití práv minoritního akcionáře nemůže stěžovatelka bránit. Za této situace však má soud zvýšenou povinnost hodnotit tvrzení navrhovatele s krajní obezřetností, zejména za situace, že byl návrh podán v poslední možný den, aby tak do řízení nemohli přistoupit další akcionáři, a tvrzení nebyla doložena výroční zprávou obchodní společnosti Klatovské rybářství za rok 2003 nýbrž za rok 2001. Ačkoliv si je tedy stěžovatelka vědoma, že nebyla účastníkem řízení před obecnými soudy, má zato, že i ve specifickém řízení o jmenování znalce podle 182 odst. 3 obchodního zákoníku má být zaručena rovnost zbraní. Podstatou tohoto řízení je konflikt mezi akciovou společností a jejím akcionářem o správnost zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a osobami propojenými, přitom však akciová společnost nemá žádnou možnost jednat před soudem. Porušení svých základních práv pak spatřuje v tom, že Krajský soud v Plzni rezignoval na své povinnosti podle §120 odst. 2 občanského soudního řádu, tedy povinnosti provést důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu nad rámec důkazních návrhů. Považuje za neústavní, aby byl akceptován pasivní přístup soudu vůči šikaně ze strany minoritního akcionáře.
Ústavní stížnost může podat ten, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda [§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")]. Tímto ustanovením je postižena nejen aktivní legitimace a základní podmínky ústavní stížnosti, ale i princip minimalizace zásahů, resp. sebeomezení Ústavního soudu jen na případy aktuálního bezprostředního a materiálního zásahu do ústavně zaručených práv fyzických a právnických osob. Tyto základní předpoklady v posuzovaném případě chybí.
Pokud jde o obranu proti jmenování znalkyně a stanovení znaleckého úkolu zcela chybí aktivní legitimace na straně stěžovatelky, přičemž stěžovatelka sama argumentuje tím, že mělo dojít k porušení principu rovnosti zbraní vůči ovládané osobě (obchodní společnosti Drůbežářské závody Klatovy, a. s.), a nikoliv vůči stěžovatelce. I podle názoru Ústavního soudu zde chybí nejenom podmínka účasti stěžovatelky na řízení, ale i jakýkoliv zásah do jejích základních práv v důsledku napadeného rozhodnutí. Proto jsou její námitky procesního charakteru i nesouhlas s tvrzením obchodní společnosti Ottilia Hertel KG v tomto případě irelevantní.
Pokud jde o stanovení povinnosti poskytnout jmenované znalkyni součinnost potřebnou ke splnění jejího úkolu, je tato povinnost stanovena naprosto formálně a obecně. Ani sama stěžovatelka relevantně nekonkretizuje, jak tato povinnost, která může být takto legitimně uložena každému, materiálně a aktuálně zasahuje do jejích základních práv. Námitky, které stěžovatelka vznáší, jí zůstávají zachovány i po vydání napadeného rozhodnutí. Stěžovatelka je tudíž může vznášet vůči znalkyni (a potažmo soudu), pokud po stěžovatelce bude vyžadovat (a vymáhat) sdělení či listiny, které se splněním znaleckého posudku nesouvisí, jak stěžovatelka tvrdí. To platí obzvláště pokud se vyžadované údaje budou dotýkat zákonem stanovené nebo státem uznané povinnosti mlčenlivosti stěžovatelky (§124 občanského soudního řádu).
Proto Ústavní soud neshledal zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky a ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona, aniž by se zabýval formálními nedostatky ústavní stížnosti co se týče její včasnosti a legitimaci k navrhovanému výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. března 2006
Stanislav Balík
předseda senátu