ECLI:CZ:US:2006:2.US.318.06
sp. zn. II. ÚS 318/06
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. K. L., zastoupeného JUDr. Igorem Krajčíkem, advokátem, se sídlem Horní Lipová 271, Lipová-lázně, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 28. prosince 2005, č. j. Nc 126/2005-118, takto:
Ústavní stížnost s e odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 23. května 2006 (dáno k poštovní přepravě dne 19. května 2006) ústavní stížnost stěžovatele, kterou brojil proti v záhlaví citovanému rozhodnutí. Tímto usnesením bylo rozhodnuto, že soudce Okresního soudu v Jeseníku, Mgr. Petr Juračka, není vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené u tamního soudu pod sp. zn. 5 C 123/2002. Stěžovatel byl zároveň poučen, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.
Proti citovanému usnesení podal stěžovatel následně dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, o němž bylo usnesením ze dne 14. března 2006, č. j. 33 Odo 306/2006-127, rozhodnuto tak, že řízení o dovolání se zastavuje, neboť nebyla dána funkční příslušnost dovolacího soudu k rozhodování o vyloučení soudce okresního soudu. Jedná se přitom o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, a proto muselo být řízení zastaveno.
Za této procesní situace podal stěžovatel ústavní stížnost, ve které namítal zejména porušení čl. 82, čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR, a dále porušení čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud zabývá meritem věci, zkoumá, zda jsou splněny formální náležitosti ústavní stížnosti. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí, včetně dodržení zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která podle kogentního ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná běžet dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
V dané věci představuje rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jenž zákon k ochraně práva poskytuje, rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 28. prosince 2005, č. j. Nc 126/2005-118. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že toto rozhodnutí mu bylo doručeno dne 1. února 2006. Z toho vyplývá, že nejpozději od tohoto dne počala běžet zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 19. května 2006 je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Na místě je třeba zdůraznit, co již uvedl dovolací soud ve svém usnesení, že rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudce není rozhodnutím, které má charakter rozhodnutí odvolacího soudu, a proto proti němu není dovolání z důvodu nedostatku funkční příslušnosti přípustné. O této skutečnosti byl stěžovatel ostatně poučen v rozhodnutí odvolacího soudu. Pokud přesto podal dovolání, nelze lhůtu pro podání ústavní stížnosti odvíjet od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR, neboť toto rozhodnutí nepředstavovalo v dané věci rozhodnutí o posledním procesním prostředku ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání [§43 odst. 1 písm. b) ve spojení s §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 6. června 2006
Jiří Nykodým
soudce zpravodaj