ECLI:CZ:US:2006:2.US.352.06
sp. zn. II. ÚS 352/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatele MUDr. J. M., zastoupeného Mgr. Radkou Dohnalovou, advokátkou, se sídlem Převrátilská 330, Tábor, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. Nc 27/2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností se stěžovatel, s odvoláním na tvrzené porušení ústavně zaručených práv, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, kterým byl odmítnut jeho návrh na určení lhůty k rozhodnutí o stěžovatelově desátém návrhu na výkon rozhodnutí, týkajícího se jeho styku s nezletilým J. M. Řízení ve věci samé je vedeno u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 11 Nc 165/2005.
Z připojených dokumentů Ústavní soud zjistil následující:
Stěžovatel se dne 10. 11. 2005 obrátil na předsedu Okresního soudu v Táboře se stížností na průtahy v řízení. Uvedl, že ačkoli je na základě pravomocného a vykonatelného usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 11 Nc 165/2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 15. 7. 2005, sp. zn. 15 Co 481/2005, oprávněn se s nezletilým stýkat přibližně každý druhý až třetí den, matka nezletilého údajně opakovaně a bezdůvodně styku ve většině případů brání. Ani nařízení výkonu rozhodnutí soudem bohužel nevede ke změně postoje matky. Výkon rozhodnutí proto stěžovatel považuje za neefektivní. Ve věci samé podle názoru stěžovatele dochází ke značným průtahům. Ačkoli již při jednání dne 20. 6. 2005 bylo údajně zřejmé, že k rozhodnutí ve věci bude třeba vypracovat znalecký posudek, znalec byl ustanoven až více než po měsíci. Nejzávažnější prodlení nyní stěžovatel spatřuje v tom, že znalec dosud neobdržel spis. Stěžovatel se domnívá, že soudu nic nebrání, aby předmětný spis okopíroval a znalci zaslal, což ostatně opakovaně uváděl ve svých podáních adresovaných soudu. Stěžovatel předsedu soudu požádal, aby věc prošetřil a přijal "opatření, která by napomohla včasnému rozhodnutí ve věci, které je v nejlepším zájmu nezletilého".
Místopředseda soudu pověřený k vyřízení stížnosti stěžovateli pod sp. zn. Spr .10.011/2005 sdělil, že volba vhodného způsobu výkonu rozhodnutí je plně a pouze na rozhodnutí příslušného předsedy senátu. Ohledně námitek týkajících se průtahů v řízení, konkrétně ohledně předání spisu znalci, ze spisu vyplývá, že tomuto kroku bránilo předání spisu krajskému soudu k vyřízení opakovaných odvolání matky MUDr. Š. proti nařízenému předběžnému opatření. Bezprostředně poté, co byl spis s vyřízeným odvoláním vrácen soudu prvého stupně, soudkyně ustanovila znalce k vypracování znaleckého posudku. K bezprostřednímu předání spisu znalci nedošlo pro další opakované návrhy otce na výkon rozhodnutí stran předběžného opatření, upravujícího jeho styk s nezletilým (ze dne 8. 7. 2005, 26. 7. 2005, 16. 8. 2005 a 24 .8. 2005), na něž soud reagoval uložením pokuty matce za neumožnění styku. Kromě toho, že matka podala proti tomuto usnesení odvolání, oba rodiče podali další návrhy na nařízení dalších předběžných opatření, o nichž bylo nutné dle zákonné úpravy rozhodnout nejdéle do sedmi dnů. S ohledem na odvolání matky proti vydanému usnesení, soudkyně spis předložila krajskému soudu k rozhodnutí. Dle sdělení soudkyně spis bude po rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu neprodleně znalci předán. Místopředseda dospěl k závěru, že soudkyně postupovala pečlivě a bez jakýchkoli průtahů. K námitce týkající se neokopírování spisu místopředseda uvedl, že je pouze na zvážení soudkyně, zda tento nestandardní krok učiní, a v jejím negativním stanovisku nelze spatřovat příčinu průtahů v řízení. Soudkyně sdělila, že takový postup nezvolila mimo jiné z obavy před pozdější námitkou, že okopírovaný spis nebyl úplný.
Stěžovatel dne 8. 3. 2006 podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkou - výkonu soudního rozhodnutí. Uvedl v něm, že dne 22. 12. 2005 podal desátý návrh na výkon předběžného opatření odnětím dítěte dle §273 odst. 1 písm. b) o.s.ř. v důsledku neumožnění styku s nezletilým v době od 1. 12. do 22. 12. 2005. Okresní soud v Táboře o tomto návrhu dosud nerozhodl. Matka údajně brání stěžovatelově styku s nezletilým synem a pokud soud o stěžovatelových návrzích bezprostředně nerozhodne, dochází tak k dotčení jeho práv. Současně s uvedeným návrhem stěžovatel soudu podal jedenáctý návrh na výkon předběžného opatření pro neuskutečnění styku za období 76 dnů od 23. 12. do 8. 3. 2006, kdy styk stěžovatele se synem proběhl pouze 9x v celkovém rozsahu 40 hodin. Stěžovatel proto navrhl, aby nadřízený soud určil Okresnímu soudu v Táboře lhůtu k provedení procesního úkonu - rozhodnutí o X. návrhu otce na výkon usnesení o předběžném opatření ze dne 22. 12. 2005, o styku nezletilého s otcem.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 30. 3. 2006, sp. zn. Nc 27/2006, návrh odmítl. Soud dospěl k závěru, že k věcnému projednání nejsou splněny procesní předpoklady. Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu je přípustný, jen jestliže navrhovatel podal u příslušného orgánu státní správy soudů stížnost na průtahy v řízení [§174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb, o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudech a soudcích")]. V posuzované věci se stěžovatelem podaná stížnost nevztahovala na řízení o výkon uvedeného předběžného opatření, nýbrž nařízení nalézací, přičemž je nutné na tato dvě řízení zásadně pohlížet jako na samostatná.
V ústavní stížnosti stěžovatel připomíná, že předpokladem účinnosti novely zákona o soudech a soudcích je, že nadřízený soud zjištěné průtahy v řízení u soudu nižšího stupně skutečně vysloví. Jako další problém zákonné úpravy stěžovatel vidí volbu procesního kroku, který má být soudem nařízen.
Stěžovatel nesouhlasí s argumentací napadeného rozhodnutí. Stížnost k předsedovi soudu se podle jeho názoru vztahovala i k odstranění průtahů v řízení o výkon rozhodnutí, když v ní poukázal na neefektivní postup soudu. Závěrem se domáhal odstranění průtahů ve věci. Obě řízení jsou podle názoru stěžovatele vzájemně propojena a navíc vedena pod stejnou spisovou značkou 11 Nc 165/2005. Liknavý postup soudu prvého stupně porušuje stěžovatelova práva. Stěžovatel požaduje, aby Ústavní soud rozhodl o úhradě jeho nákladů řízení.
Podstatou ústavní stížnosti jsou námitky, směřující vůči postupu soudu prvého stupně, resp. proti tvrzeným průtahům v řízení o návrhu stěžovatele na výkon předběžného opatření odnětím dítěte podle §273 odst. 1 písm. b) o.s.ř. vedeném u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 11 Nc 165/2005. Stěžovatel napadá usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byl odmítnut jeho návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu v předmětné věci. V ústavní stížnosti polemizuje se závěry uvedenými v odůvodnění. Spornou otázkou je, zda na posuzovanou věc dopadá ustanovení §174a odst. 5 zákona o soudech a soudcích. Ústavní soud opakovaně konstatoval, že takto pojaté ústavní stížnosti jej staví do pozice další instance v systému všeobecného soudnictví, která mu nepřísluší. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou samostatnou záležitostí obecných soudů. Ústavní soud neposuzuje tedy zákonnost vydaných rozhodnutí (pokud jimi není porušeno ústavně zaručené právo), neboť to přísluší obecným soudům. Z hlediska ústavněprávního může být posouzena pouze otázka, zda právní názory obecných soudů jsou ústavně konformní, nebo zda, naopak, jejich uplatnění představuje zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno některé z ústavně zaručených základních práv nebo svobod. K takovému závěru však nelze v projednávaném případě dospět.
Podle ustanovení §174a odst. 1 zákona o soudech soudcích má-li účastník za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Podle ustanovení §174a odst. 5 citovaného zákona příslušný soud návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení.
Krajský soud se návrhem meritorně nezabýval, neboť dospěl k závěru, že k takovému postupu nejsou splněny zákonné předpoklady, když stěžovatel podal stížnost na průtahy v řízení nalézacím a žádost o stanovení lhůty požadoval k provedení procesního úkonu v řízení vykonávacím, konkrétně se jednalo o rozhodnutí o desátém návrhu otce na výkon usnesení o předběžném opatření ze dne 22. 12. 2005. Proto jeho žádost podle ustanovení §174a odst. 5 zákona o soudech soudcích odmítl.
Ústavní soud opakovaně konstatoval, že rozhodnutí obecných soudů je možno považovat za protiústavní pouze tehdy, pokud jejich právní závěry jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními nebo by z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývaly, nebo v případě, kdy by skutková zjištění byla v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy. K takovému závěru nelze dospět. Na rozhodnutí o desátém návrhu stěžovatele na výkon usnesení o předběžném opatření ze dne 22. 12. 2005 se stížnost adresovaná předsedovi soudu nemohla vztahovat už proto, že stížnost stěžovatel podal dne 10. 11. 2005 (místopředseda soudu o ní rozhodl dne 22. 11. 2005) a předmětný desátý návrh stěžovatel podal, jak sám uvádí, až dne 22. 12. 2005. Ústavní soud dále odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že napadeným rozhodnutím, vydanými v souladu s principy hlavy páté Listiny, nebyla porušena ústavně zaručená práva stěžovatele, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako zjevně neopodstatněnou. Ze stejného důvodu Ústavní soud nevyhověl ani návrhu stěžovatele na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2006
S t a n i s l a v B a l í k, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení: Jarmila Hájková