ECLI:CZ:US:2006:2.US.394.06.1
sp. zn. II. ÚS 394/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a Dagmar Lastovecké v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného Mgr. PhDr. Petrem Fojtíčkem, advokátem, Jakubské nám. 1, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006 sp. zn. 37 Co 122/2006 a proti usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 2. 2006 č. j. 7C 1298/2002-56, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Blansku jako účastníků řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení Okresního soudu v Blansku a Krajského soudu v Brně pro porušení základního práva na spravedlivý proces. Dle stěžovatelova názoru byl porušen čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") zaručující všem účastníkům řízení před soudem stejná práva a taktéž bylo porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu zaručenou mu Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), konkrétně čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny. Namítal konkrétně, že tím, že mu nebylo přiznáno právo na osvobození od soudních poplatků, pročež mu nebyl ustanoven zástupce podle §30 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."), ačkoliv byly dle jeho názoru splněny veškeré nezbytné předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků a pro ustanovení zástupce, bylo mu znemožněno domáhat se svých práv soudní cestou, bylo porušeno jeho právo na právní pomoc v soudním řízení a zároveň byla neustanovením právního zástupce porušena i rovnost stran v soudním řízení.
Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal spis Okresního soudu v Blansku sp. zn. 7C 1298/2002, z něhož zjistil následující skutečnosti. Stěžovatel podal dne 29. 11. 2002 u Okresního soudu v Blansku proti žalované, Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, okresní pojišťovně, se sídlem Bezručova 2, Blansko, žalobu o vydání bezdůvodného obohacení. Okresní soud v Blansku toto řízení usnesením ze dne 29. 1. 2003 č. j. 7C 1298/2002-7 zastavil podle §103 a §104 o. s. ř. Stěžovatel se proti usnesení odvolal, ale jeho odvolání bylo pro opožděnost odmítnuto dne 12. 9. 2003 usnesením č. j. 7C 1298/2002-12. Toto usnesení Krajský soud v Brně jako soud odvolací svým usnesením č. j. 44 Co 138/2004 ze dne 28. 4. 2004 potvrdil. Zároveň byl stěžovatel poučen, že proti tomuto usnesení Krajského soudu v Brně je možno podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Stěžovatel byl poučen o lhůtě i způsobu podání. Stěžovatel se obrátil dne 18. 6. 2004 na Okresní soud v Blansku s žádostí o ustanovení opatrovníka dle §29 o. s. ř. za účelem podání dovolání. Okresní soud v Blansku svým usnesením ze dne 9. 8. 2004 č. j. 7C 1298/2002-28 stěžovatele poučil o nedostatečných skutkových tvrzeních stěžovatelova návrhu a určil mu lhůtu 10 dnů k jejich odstranění. Stěžovatel tedy návrh upřesnil v tom smyslu, že žádá o ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 1 o. s. ř. Následně Okresní soud v Blansku svým usnesením ze dne 21. 9. 2004 č. j. 7C 1298/2002-31 rozhodl, že návrh na ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 1 o. s. ř. se zamítá, jelikož je žádost nedůvodná. Proti tomuto usnesení Okresního soudu v Blansku se stěžovatel dne 7. 10. 2004 odvolal. Krajský soud na základě podaného odvolání napadené usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 8. 2004 č. j. 7C 1298/2002-31 zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Blansku k dalšímu řízení s tím, že je třeba stěžovatele poučit o možnosti ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř. Toto Okresní soud v Blansku svým usnesením ze dne 22. 3. 2005 č. j. 7C 1298/2002-44 učinil a stěžovateli určil lhůtu 10 dnů pro zaslání řádně vyplněného potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Potvrzení stěžovatel zaslal bez návrhu na ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o. s. ř., a proto byl Okresním soudem Blansku vyzván usnesením č. j. 7C 1298/2002-54 ze dne 23. 11. 2005, aby návrh doplnil. Ústavní stížností napadeným usnesením Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 2. 2006 č. j. 7C 1298/2002-56 pak byl následně zamítnut návrh stěžovatele na osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení podal stěžoval ve lhůtě k tomu určené odvolání ke Krajskému soudu v Brně. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 122/2006 ze dne 18. 4. 2006 bylo usnesení Okresního soudu v Blansku č. j. 7C 1298/2002-56 ze dne 21. 2. 2006 potvrzeno.
Ustavní soud konstatuje, že v dané věci neshledal nic, co by svědčilo o tom, že obecné soudy, konkrétně Okresní soud v Blansku a Krajský soud v Brně, rozhodovaly v otázce návrhu stěžovatele na osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce podle §30 o. s. ř. postupem, který není v souladu s procesním předpisem ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. Obecné soudy vždy a řádně informovaly stěžovatele o případných nedostatcích jeho žádostí či podání a vždy mu k jejich odstranění poskytly dostatečně dlouhou lhůtu. Ústavní soud nevidí nic protiústavního na závěru, k němuž došly obecné soudy, když stěžovatele od placení soudních poplatků neosvobodily. Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh účastníkovi přiznat zcela nebo z části osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Takovému návrhu může být vyhověno pouze v případě, že žadatel dostatečně věrohodným, tzn. pravdivým způsobem prokáže své majetkové a sociální poměry. Tyto poměry se mimo jiné zjišťují prostřednictvím potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Toto potvrzení stěžovatel vyplnil, ale zatajil skutečnosti, které pro vydání osvobození od placení soudních poplatků byly rozhodné, resp. zatajením majetkové účasti ve výši 52 000 Kč v obchodní firmě BLACO AIRLINES, s. r. o., a majetkových poměrů své manželky Ing. G. B. věrohodným způsobem své majetkové a sociální poměry neprokázal. To, že se stěžovatel v době vedení sporu nachází ve výkonu trestu, je dle Ústavního soudu bezpředmětné. Jeho procesní způsobilost tímto není dotčena a tato skutečnost sama o sobě neopravňuje stěžovatele více než kohokoliv jiného, aby byl od placení soudních poplatků osvobozen. K námitkám stěžovatele, že v dané společnosti již nijak osobně nefiguruje, že nevěděl, že ještě nebyla zrušena a že o povinnosti informovat soud o poměrech své manželky jako osoba práva neznalá nevěděl, Ústavní soud nemohl přihlédnout. Bylo na stěžovateli, aby tyto skutečnosti uplatnil a prokázal v řízení před obecnými soudy. Ústavní stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany základních práv a nemůže sloužit k tomu, aby jejím prostřednictvím mohl stěžovatel dohánět nesplnění své povinnosti tvrzení a důkazní v řízení před obecnými soudy. Vedle toho, námitku, že se stěžovatel domníval, že majetkové poměry manželky si obecný soud zjistí sám, nelze akceptovat, neboť součástí dotazníku, který soud stěžovateli zaslal k vyplnění, byla i část VIII., v níž měl stěžovatel majetkové poměry manželky uvést, nechal ji však zcela nevyplněnou. Rozhodnutí soudu tak pro něj nemohlo být nepředvídatelné.
Podle §30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, je-li to třeba k ochraně jeho zájmů. Tím, že stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků dle §138 odst. 1 o. s. ř., nebyly zároveň ani splněny předpoklady pro vyhovění žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce dle §30 odst. 1 o. s. ř. I k tomuto závěru obecný soud dopěl zákonem stanoveným postupem ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.
Ústavní soud proto ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 10. října 2006
Jiří Nykodým v. r.
předseda senátu