ECLI:CZ:US:2006:2.US.424.06
sp. zn. II. ÚS 424/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti R. G., zastoupené JUDr. Ivanou Jordovou, advokátkou se sídlem M. R. Štefánika 1a, Šumperk, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 40 Co 132/2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se návrhem na zahájení řízení, podaným k poštovní přepravě dne 7. 7. 2006 (doplněným dne 27. 10. 2006 po výzvě Ústavního soudu k odstranění vad podání spočívajících zejména v absenci povinného právního zastoupení), domáhala zrušení rozhodnutí krajského soudu uvedeného v záhlaví. Tvrdí, že obecný soud jeho vydáním porušil její ústavní práva garantovaná čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu návrhu a připojené kopie rozhodnutí, Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka se žalobou domáhala, aby z exekuce na majetek povinného R. G. nařízené usnesením Okresního soudu v Šumperku byly vyloučeny specifikované nemovitosti. Okresní soud v Šumperku rozsudkem ze dne 11. 10. 2005, sp. zn. 15 C 146/2005, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Navrhovatelka se proti tomuto usnesení odvolala. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozsudkem ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. 40 Co 132/2006, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech řízení.
Navrhovatelka napadla ústavní stížností postup Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, který měl podle jejího názoru za následek nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Odvolací soud totiž jednal bez její přítomnosti i přesto, že se řádně omluvila a požádala o odročení jednání z důležitých důvodů. Ústní jednání bylo nařízeno na 12. 4. 2006, přičemž dne 7. 4. 2006 navrhovatelka údajně zaslala soudu omluvu své nepřítomnosti v důsledku onemocnění dcery a požádala o odročení jednání. Nesouhlasí tedy se závěrem soudu, že se neomluvila a o odročení nepožádala. Naznačeným postupem odvolací soud navrhovatelce odňal právo účasti na řízení, čímž porušil její výše uvedená ústavně zaručená práva.
Ústavní soud se primárně zabýval posouzením otázky, zda je návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti přípustný.
Jedním z důvodů nepřípustnosti ústavní stížnosti dle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je skutečnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§72 odst. 3, věta za středníkem zákona o Ústavním soudu).
Podmínka vyčerpání všech procesních prostředků je výrazem povahy ústavní stížnosti coby subsidiárního prostředku k ochraně základních práv a svobod. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy, a proto je povinen své zásahy do činnosti orgánů veřejné moci minimalizovat.
V projednávané věci navrhovatelka podala ústavní stížnost proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, neboť jí soud svým postupem údajně odňal právo účastnit se řízení. Ústavní soud poukazuje na skutečnost, že proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo možné ve lhůtě tří měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§234 o.s.ř.) podat žalobu pro zmatečnost a uplatnit v ní navrhovatelkou popsané důvody (§229 odst. 3 o.s.ř.). S ohledem na existenci tohoto nevyčerpaného prostředku, který zákon navrhovatelce k ochraně jejích práv poskytoval, Ústavnímu soudu nezbylo, než s poukazem na ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako nepřípustný.
Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti Ústavní soud nemohl vyhovět ani návrhu na uhrazení nákladů navrhovatelčina právního zastoupení státem (§83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.
V Brně dne 21. listopadu 2006
Stanislav Balík
soudce zpravodaj