ECLI:CZ:US:2006:2.US.599.06
sp. zn. II. ÚS 599/06
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 19. září 2006 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. M., zastoupeného Mgr. Davidem Novákem, advokátem se sídlem Ladova 1, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2006, č. j. 64 Co 157/2006 - 171, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti, která byla zaslána Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť se domnívá, že obecný soud svým rozhodnutím porušil jeho základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze odmítl odvolání stěžovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 5. 2004, č. j. 16 C 51/2003 - 58, neboť jej shledal podaným po uplynutí odvolací lhůty.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že výše citovaným usnesením Městského soudu v Praze byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva vyplývající z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny. Tvrzené porušení svých práv vidí stěžovatel především v tom, že mu bylo znemožněno projednání odvolání a účast při ústním jednání v rámci odvolacího řízení způsobené nesprávným doručováním písemností jeho osobě. Proto navrhuje, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2006, č. j. 64 Co 157/2006 - 171.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Princip subsidiarity ústavní stížnosti vychází z faktu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani soustavy orgánů veřejné správy. Je povolán k ochraně ústavnosti ve smyslu §83 Ústavy ČR a do činnosti jiných orgánů veřejné moci může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování nebo zásazích shledá protiústavní porušení některých základních práv nebo svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými, byť i v jiném, než dosud vedeném řízení.
Ústavní stížnost stěžovatele je nepřípustná.
Od 1.1.2001 byl novelou zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") zaveden nový mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle ustanovení §218, §218a nebo podle §211 a §43 odst. 2 o. s. ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Jestliže stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že ze strany odvolacího soudu došlo k takovému pochybení, které v souladu s výše uvedenými ustanoveními o. s. ř. zakládá možnost domáhat se ochrany svých práv právě prostřednictvím uplatnění žaloby pro zmatečnost, nezbylo Ústavnímu soudu než posoudit ústavní stížnost (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. září 2006
Eliška Wagnerová
soudce zpravodaj