ECLI:CZ:US:2006:3.US.337.06
sp. zn. III. ÚS 337/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 15. června 2006 ve věci navrhovatelů 1) L. H. a 2) J. H. o návrhu ze dne 13. dubna 2006, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 14. dubna 2006 obdržel Ústavní soud podání, jímž se na něj navrhovatelé obrátili s poukazem na "zdlouhavé soudní řízení" vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 17 E 511/2000.
Navrhovatelé byli Ústavním soudem opakovaně vyzváni k odstranění vad návrhu, přičemž ve druhé výzvě jim byla určena lhůta k odstranění vad do 31. května 2006. Současně byli s ohledem na jejich předchozí sdělení poučeni, že podle §18 odst. 2 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ten, kdo se nemůže poskytnutí právních služeb domoci, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně, aby mu advokáta určila. Dále byli rovněž ve smyslu §83 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, poučeni o tom, že odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát. Byli upozorněni rovněž na to, že dle §43 odst. 1 písm. a) téhož zákona, ve znění pozdějších předpisů, neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Výzvu převzali dle dodejek dne 12. května 2006.
Fyzické a právnické osoby, kromě požadavku splnění dalších povinností z jejich strany na kvalifikovaný návrh kladených, musí být jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem (§30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Navrhovatelé v určené lhůtě vady návrhu neodstranili. Z tohoto důvodu se jím Ústavní soud, vázán citovaným zákonem, nemohl věcně zabývat.
Připomíná, že jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) přirozeně vychází a je povinen při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci ([zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
S ohledem na uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku usnesení obsaženo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2006