infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20.11.2006, sp. zn. III. ÚS 509/06 [ usnesení / MUCHA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2006:3.US.509.06

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2006:3.US.509.06
sp. zn. III. ÚS 509/06 Usnesení Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. Janem Hrdličkou, advokátem v Praze 2, Přemyslova 5, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2005, čj. 9 To 330/2005-138, a rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 10. června 2005, čj. 2 T 311/2004-128, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel se domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí. Poté, co si Ústavní soud vyžádal kopie rozhodnutí napadených rozhodnutí, které stěžovatel k rozhodnutí původně nepřipojil, zjistil, že ústavní stížnost je nepřípustná. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Takovýmto prostředkem je též dovolání v trestní věci. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. dubna 2006, sp. zn. 8 Tdo 420/2006 (jehož ústavnost stěžovatel nijak nezpochybňuje), bylo dovolání podané proti rozhodnutí soudu druhého stupně podáno opožděně z procesních důvodů na straně advokáta stěžovatele. S ohledem na uvedené tedy není Ústavní soud ani s to o věci meritorně rozhodovat. Stěžovatel nese plnou odpovědnost za včasnost podání dovolání. Pokud tedy dovolání nebylo podáno včas, nemůže Ústavní soud vstupovat do role soudu dovolacího a o věci rozhodovat namísto soudu dovolacího. Je na stěžovateli, pokud bylo dovolání vskutku podáno po lhůtě vinou jeho právního zástupce (což Ústavní soud v tomto rozhodnutí neposuzuje ani posuzovat nemůže), aby vůči němu eventuálně uplatnil příslušné nároky včetně nároků na náhradu škody. O posuzované ústavní stížnosti tedy nezbylo Ústavnímu soudu než rozhodnout, jak z výroku tohoto usnesení je patrno, neboť ústavní stížnost nesměřovala proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. listopadu 2006

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2006:3.US.509.06
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 509/06
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 20. 11. 2006
Datum vyhlášení  
Datum podání 3. 7. 2006
Datum zpřístupnění 21. 11. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Mucha Jiří
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost - §43/1/e)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 141/1961 Sb., §2 odst.6
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení  
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-509-06
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 53038
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-13