ECLI:CZ:US:2006:3.US.608.06.1
sp. zn. III. ÚS 608/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. MUDr. B. P. a 2. A. P., obou zastoupených Mgr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem v Brně, Bašty 2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. dubna 2006, sp. zn. 21 Co 14/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 17. 7. 2006 se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. dubna 2006, sp. zn. 21 Co 14/2006, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2005, čj. 5 Nc 101/2002-162, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě stěžovatelů ze dne 23. 3. 2001 a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatelé mají za to, že druhostupňovým rozhodnutím bylo porušeno jejich právo na spravedlivé a vyčerpávající projednání věci a porušeno právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.
Dle §75 odst. 1 ZÚS je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 ZÚS).
Podle §72 odst. 3 ZÚS lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práv, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Z kopie napadeného usnesení Ústavní soud zjistil, že v něm stěžovatelé byli řádně poučeni o přípustnosti dovolání.
Dne 13. 10. 2006 Ústavní soud dotazem u Městského soudu v Brně zjistil (č. l. 9 spisu Ústavního soudu), že proti napadenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2006, sp. zn. 21 Co 14/2006, nebylo podáno dovolání; usnesení nabylo právní moci dne 2. 6. 2006 a nyní se spis nachází ve spisovně soudu.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyčerpali mimořádný opravný
prostředek - dovolání, které bylo přípustné dle §239 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu (přičemž takové dovolání Nejvyšší soud nemohl odmítnout z důvodů závisejících na jeho uvážení) a jehož prostřednictvím se stěžovatelé mohli domáhat ochrany svých práv u obecného soudu, postupoval Ústavní soud, vědom si zásady subsidiarity ústavní stížnosti ve vztahu k ostatním procesním prostředkům ochrany práv, v souladu s §43 odst. 1 písm. e) ZÚS (za použití §75 odst. 1 ZÚS) tak, že ústavní stížnost pro nepřípustnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2006