ECLI:CZ:US:2006:3.US.666.05
sp. zn. III. ÚS 666/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Vladimíra Kůrky a Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky SOPADO, s. r. o., se sídlem v Chrudimi II, Václavská 1014, IČ 25 97 63 71, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem, advokátem se sídlem v Chrudimi III, Havlíčkova 99, proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Pardubicích ze dne 24. listopadu 2005, č. j. ZN 3359/2005-6, za účasti Okresního státního zastupitelství jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou včas a i v ostatním splňující podmínky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") napadla stěžovatelka v záhlaví uvedené usnesení okresního státního zastupitelství, jímž byla zamítnuta její stížnost proti usnesení Policie ČR, obvodního oddělení 2, Pardubice, kterým bylo dle ust. §80 odst. 1 trestního řádu vráceno L. H. v rozhodnutí specifikované jízdní kolo. Stěžovatelka uvádí, že kolo nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dle §446 obch. zák. v dobré víře, je tedy jeho vlastníkem, a orgánům činným v trestním řízení je vydala pouze pro účely trestního řízení, nikoliv proto, aby bylo vráceno zřejmě jeho původnímu vlastníku. Touto námitkou, obsaženou ve stížnosti proti rozhodnutí o vrácení věci, se však okresní státní zastupitelství vůbec nezabývalo a stížnost stěžovatelky odmítlo jako nedůvodnou. Stěžovatelka se proto domnívá, že vydáním ústavní stížností napadeného usnesení došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva na ochranu vlastnictví ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a práva na pokojné užívání majetku, jak je chráněno čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i k dotčení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Z ústavní stížností napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie České republiky, obvodního oddělení 2, Pardubice, č. j. ORPA-2238/PA2-Tč-2005 ze dne 21. října 2005 bylo dle ust. §80 odst. 1 trestního řádu vráceno L. H., jízdní kolo Apache, typ Tanka Tade v. č. EV 023A0552 modrostříbrné barvy, které dne 12. října 2005 v 10.55 hod. bylo vydáno stěžovatelkou jako věc pocházející z trestné činnosti. Stěžovatelce kolo přivezl a na základě kupní smlouvy prodal dne 7. října 2005 pan V. H. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka stížnost, která byla ústavní stížností napadeným usnesením zamítnuta jako nedůvodná. Dle odůvodnění napadeného usnesení je ze spisového materiálu zřejmé, že není pochyb o tom, že předmětné jízdní kolo patří L. H., který je v bazaru popsal, koupi kola doložil nákupním dokladem a výpovědí své přítelkyně. Rozhodnutí Policie ČR o vydání věci tak okresní státní zastupitelství shledalo věcně správným, ve shodě s ust. §80 odst. 1 tr. řádu. Konstatuje se zároveň, že jestliže je stěžovatelka přesvědčena o tom, že došlo k újmě na jejích právech, nic nebrání tomu, aby věc řešila v řízení občanskoprávním.
Ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud připomíná, že podle své konstantní judikatury je oprávněn hodnotit důkazy provedené v předcházejícím řízení orgány veřejné moci v případě, pokud vyvozené právní závěry stojí v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění rozhodnutí nevyplývají. Tento princip se uplatňuje o to více při hodnocení důkazů provedených orgány činnými v trestním řízení v přípravném řízení. Takový extrémní nesoulad Ústavní soud v posuzované věci neshledal.
Napadené rozhodnutí není v rozporu s ustanovením §80 odst. 1 tr. řádu, když státní zástupkyně na základě spisového materiálu neměla pochyb o tom, že majitelem horského kola je poškozený L. H., jemuž bylo vydáno. Zdůraznit je přitom třeba, že nejde o rozhodnutí, jímž by byla definitivně vyřešena otázka vlastnického práva k vydanému kolu. Usnesení vydané podle ustanovení §80 odst. 1 tr. ř. nemá z hlediska věcného či závazkového práva žádný konstitutivní či deklaratorní účinek. Stěžovateli tak zůstává zachována možnost uplatňovat svá práva v občanskoprávním řízení, řešícím smluvní a vlastnické otázky. Poučením o této možnosti také státní zástupkyně
v odůvodnění napadeného usnesení reagovala na námitky stěžovatele poukazujícího na důsledky uzavřené kupní smlouvy. Ústavní soud tak uzavírá, že porušení ústavně zaručených práv stěžovatele napadeným usnesením neshledal, a proto jeho ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. června 2006
Jan Musil
předseda senátu