ECLI:CZ:US:2006:3.US.685.05
sp. zn. III. ÚS 685/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 31. března 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Františkem Váchou, advokátem AK Šipovič a partneři se sídlem Zenklova 8, Praha 8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. září 2005 č. j. 25 Co 384/2005-160, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 27. 12. 2005 (předáno k poštovní přepravě dne 24. 12. 2005), napadá stěžovatel v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze. Vzhledem k tomu, že podání nemělo základní náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel poučen o náležitostech ústavní stížnosti, lhůtě k jejímu podání a byl vyzván k odstranění vad podání podle písemného poučení.
K odstranění vad podání byla stěžovateli stanovena 30denní lhůta ode dne doručení předmětné výzvy. Současně byl stěžovatel upozorněn na následky neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě.
Dne 28. 2. 2006 obdržel Ústavní soud doplňující podání stěžovatele včetně připojené plné moci zvoleného advokáta, ústavní stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze a další listinné přílohy. V tomto podání ze dne 16. 2. 2004 (správně zřejmě 16. 2. 2006) stěžovatel tvrdí, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2005 č. j. 25 Co 384/2005-160, které bezpochyby stěžovatel považuje za poslední procesní prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3, odst. 6 zákona o Ústavním soudu), že předmětné usnesení odvolacího soudu mu bylo doručeno dne 1. 11. 2005, takže "zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti je zachována" (č. l. 8 odst. III. návrhu).
Ústavní soud však dříve než se může zabývat věcí samou, musí zjišťovat, zda byly splněny formální náležitosti návrhu a předpoklady pro jeho projednání (§72 odst. 2, odst. 3, odst. 6 a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V předmětné věci se Ústavní soud zaměřil na zkoumání, zda ústavní stížnost byla podána včas (ve smyslu ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
Z fotokopie doručenky, kterou si Ústavní soud vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 5 (č. l. 15), se zjišťuje, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2005 č. j. 25 Co 384/2005-160 převzal osobně stěžovatel po předchozí výzvě dne 19. 10. 2005. Tvrzení stěžovatele, že mu bylo předmětné usnesení odvolacího soudu doručeno dne 1. 11. 2005, je proto nepravdivé.
Lhůta k podání ústavní stížnosti skončila stěžovateli dne 19. 12. 2005.
Jestliže tedy stěžovatel podal návrh k poštovní přepravě až dne 24. 12. 2005, jak lze zjistit z obálky na č. l. 2a, učinil tak po zákonné 60denní lhůtě uvedené v ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Z tohoto důvodu Ústavní soud návrh odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. března 2006
JUDr. Jan Musil
soudce zpravodaj