ECLI:CZ:US:2006:3.US.789.06
sp. zn. III. ÚS 789/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2006 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. B., právně zastoupeného Mgr. Lukášem Blažkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 500, proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 13. 1. 2004 č. j. 5 C 102/98-153, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2005 č. j. 24 Co 11/2005-230, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 20. 10. 2006, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soud v Semilech ze dne 13. 1. 2004 č. j. 5 C 102/98-153, jakož i rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2005 č. j. 24 Co 11/2005-230, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ust. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní.
Dle ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem ze dne 13. 1. 2004 č. j. 5 C 102/98-153 Okresní soud v Semilech uložil žalovanému F. B. (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatel") povinnost zaplatit žalobkyni společnosti SMO a. s., se sídlem v Otrokovicích částku 12 390,- Kč s příslušenstvím a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 10. 2005 č. j. 24 Co 11/2005-230, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (stěžovatel) dovolání, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 28. 6. 2006 č. j. 32 Odo 548/2006-264, odmítl s odůvodněním, že v dané věci napadl žalovaný dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 12 390,- Kč s příslušenstvím; vzhledem k tomu, že se jedná o peněžité plnění, jehož výše nedosahuje zákonné hranice stanovené pro obchodní věci, ale ani hranice stanovené pro jiné než obchodní věci, není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu přípustné.
V předmětné věci tedy bylo posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval, odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 3. 10. 2005 č. j. 24 Co 11/2005-230. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak začala běžet od doručení tohoto rozhodnutí.
Stěžovatel lhůtu k podání ústavní stížnosti odvíjí od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2006 č. j. 32 Odo 548/2006-264, které ovšem nebylo rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval, protože dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové nebylo přípustné [ust. §237 odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu] a nejde o případ, kdy dovolání bylo dovolacím soudem odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení ve smyslu ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Byla-li tedy ústavní stížnost podána až poté, co rozhodl dovolací soud o podaném dovolání, stalo se tak zjevně po uplynutí zákonem stanovené lhůty, tedy opožděně.
Dle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2006
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj