ECLI:CZ:US:2006:4.US.133.06.1
sp. zn. IV. ÚS 133/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 24. října 2006 o ústavní stížnosti J. K., zastoupené JUDr. Janem Musilem, advokátem, AK se sídlem Lidická 28, 151 01 Praha 5, proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. 4 T 60/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Podanou ústavní stížností stěžovatelka brojila proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 v její trestní věci. Podle jejího tvrzení měl soud v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") vyloučit věc z projednání v řádném hlavním líčení maje mylně za to, že stěžovatelka podala proti soudem vydanému trestnímu příkazu odpor pozdě. Stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 12. 2005, čj. 4 T 60/2005-39, kterým byla uznána vinnou trestným činem zpronevěry podle ustanovení §248 odst. 1 tr. zákona a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu jednoho roku, zrušil.
V ústavní stížnosti stěžovatelka dále uvedla, že odpor proti trestnímu příkazu odeslala faxem a následně jej v třídenní lhůtě předložila soudu v originále. Obvodní soud však faxové podání do soudního spisu nezařadil, přihlédl pouze k podání zaslanému poštou, o kterém konstatoval, že bylo podáno pozdě a trestní příkaz označil za pravomocný a vykonatelný. Na upozornění stěžovatelky reagoval sdělením, že odpor podaný faxem mu doručen nebyl, aniž by na návrhy stěžovatelky k prokázání jejích tvrzení jakkoliv reagoval. Stěžovatelka má za to, že obvodní soud svým negativním postupem v její věci porušuje její právo na soudní ochranu a na spravedlivý proces, zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
K ústavní stížnosti stěžovatelka přiložila kopii výpisu telefaxového zařízení k telefonnímu číslu 0041449800904 ze dne 2. 1. 2006, označený jako "Sendebericht 02-Jan-06 07:23", ze kterého je patrno, že byl uskutečněn přenos jedné strany v trvání 46 vteřin na telefonní číslo 00420221932242.
II.
Obvodní soud pro Prahu 4 ve sdělení k ústavní stížnosti ze dne 16. 5. 2006, podepsaném předsedkyní senátu 4 T, uvedl, že trestní příkaz byl stěžovatelce doručen dne 27. 12. 2005. Podle podacího razítka zaslala dne 5. 1. 2006 prostřednictvím pošty odpor, který byl soudu doručen dne 9. 1. 2006. V levém horním rohu odporu byla učiněna poznámka "vypraveno dne 2. 1. 2005", hodina a telefonní číslo (00420221932245), doklad o zaslání odporu faxem nebyl připojen a do současné doby nebyl předložen. Protože jiný odpor než doručený poštou nebyl do spisového materiálu založen, nabyl trestní příkaz právní moci, neboť poslední den pro podání odporu byl 4. 1. 2006. Obvodní soud ověřil na příslušných pracovištích, že žádný odpor ve věci stěžovatelky nebyl dne 2. 1. 2006 faxem přijat a tvrzení stěžovatelky označil za neprokazatelné a účelové. V závěru vyjádření Obvodní soud pro Prahu 4 připojil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 se k ústavní stížnosti nevyjádřilo.
III.
Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, vždy zkoumá její formální náležitosti a podmínky přípustnosti. V projednávaném případě zjistil, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou a řádně zastoupenou stěžovatelkou; k posouzení otázky přípustnosti ústavní stížnosti byl však nucen provést dokazování za účelem zjištění, zda stěžovatelka vyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje [§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Tento specifický postup Ústavního soudu byl vyvolán jednak povahou opravného prostředku a jednak okolnostmi případu. Ochranu základních práv a svobod je totiž třeba chápat nejen v dimenzi formální, ale i v dimenzi materiální, a pokud existuje v právním řádu "prostředek", jenž je způsobilý přivodit v příslušném řízení ochranu práva stěžovatele, Ústavní soud trvá na jeho vyčerpání. Stran povahy opravného prostředku tak Ústavní soud přihlédl k účinkům včasného podání odporu oprávněnou osobou, kdy ve smyslu ustanovení §314g odst. 2 tr. řádu dochází k automatickému zrušení trestního příkazu ex lege (na rozdíl od účinků ostatních opravných prostředků) a soudce postupuje, jako by trestní příkaz nebyl vůbec vydán a zpravidla nařídí ve věci hlavní líčení; v souvislosti s okolnostmi případu vzal v úvahu několik skutečností, v důsledku jejichž kumulace došlo ke stavu, jehož výsledkem bylo nenařízení hlavního líčení. Těmito skutečnostmi byl jednak postup Obvodního soudu pro Prahu 4, který při posouzení včasnosti podání odporu vycházel pouze z jeho originálu zaslaného mu poštou, neboť jeho předešlé faxové podání nezaznamenal, a jednak postup stěžovatelky, která nepředpokládajíc, že obvodní soud faxovým podáním nedisponuje, mu kopii výpisu z příslušného telefaxového zařízení nepředložila (ač tak jistě při jisté míře opatrnosti a obezřetnosti učinit mohla) a soud pouze (neúčinně) upozornila na jeho nesprávný postup. Ústavní soud také nepřehlédl, že trestní příkaz nebyl doručen obhájci stěžovatelky, JUDr. Liboru Petříčkovi, jehož pověření k zastupování stěžovatelky, poté co důvody její nutné obhajoby pominuly, nebylo zrušeno.
Ústavní soud provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. 4 T 60/2005, ze kterého zjistil, že na předmětném trestním příkazu založeném pod č.l. 39 je vyznačena doložka právní moci s datem 5. 1. 2006. Soudní spis neobsahuje faxové podání odporu, nýbrž pouze jeho originál podaný k poštovní přepravě dne 5. 1. 2006 jako doporučená zásilka [doručeno soudu dne 9. 1. 2006 (č.l. 41)]. Na této písemnosti je rukou vyznačena poznámka "vypraveno 02/01/05 7:25 h" a číslo 00420221932245. Na písemnosti je dále strojem uvedeno "Doplnění originálu faxového podání ze dne 2. 1. 2006" a poznámka "Faxem! 00420221932242". Z obsahu písemnosti datované dne 2. 1. 2006 je pak zřejmé, že jde o odpor podaný stěžovatelkou v označené věci, směřující proti trestnímu příkazu identifikovanému spisovou značkou a datem vydání. V soudním spisu je dále založeno stěžovatelčino upozornění na nesprávný úřední postup soudu ze dne 2. 2. 2006 s informací, že odpor pro ni sepsal a odeslal její zástupce pan J. S., jehož výslech, stejně jako důkaz výpisem odeslaných faxových dokumentů z telefaxového zařízení, navrhla k prokázání svých tvrzení (č.l. 46).
Z úředního záznamu Obvodního soudu pro Prahu 4 (č.l. 49) se podává, že šetřením bylo zjištěno, že telefonní linka 2245 patří civilní kanceláři a jedná se pouze o telefonní číslo, linka 2242 patří zápisovému oddělení a jedná se o faxové číslo. Zápisové oddělení pak sdělilo, že do jejich kanceláře žádný odpor faxován nebyl, pokud by byl, byl by předán do příslušné kanceláře. Dále bylo zjištěno, že z faxové linky 2242 není možné zjistit, zda na ni bylo dne 2. 1. 2006 faxováno.
Ze soudního spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 dále vyplynulo, že stěžovatelka byla v přípravném řízení ve výkonu vazby, ze které měla být podle úředního záznamu (č.l. 38) údajně propuštěna dne 20. 11. 2005. Tento úřední záznam je však chybný, neboť ze soudního spisu je patrno, že ještě dne 28. 11. 2005 byla ve vazební věznici jako obviněná policejně vyslechnuta (č.l. 16) a téhož dne tamtéž jí bylo umožněno prostudovat si spis (č.l. 33); obou těchto úkonů se účastnil substitut JUDr. Libora Petříčka, jenž byl obhájcem stěžovatelky ustanoven opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 11. 2005, čj. Nt 3312/2005-6, z důvodu nutné obhajoby podle ustanovení §36 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Podle sdělení Generálního ředitelství Vězeňské služby, vyžádaného Ústavním soudem, byla stěžovatelka ve vazbě od 1. 9. 2005 do 29. 11. 2005; z vyžádaného soudního spisu je rovněž zřejmé, že byť důvody nutné obhajoby pominuly, ustanovení obhájce zrušeno opatřením soudu nebylo; vzdor tomu však jeho žádosti o zaslání trestního příkazu Obvodní soud pro Prahu 4 nevyhověl s odůvodněním, že v době podání obžaloby (dne 14. 12. 2005) nebyl důvod nutné obhajoby dán (č.l. 52).
Ústavní soud si dále vyžádal evidenci faxových čísel Obvodního soudu pro Prahu 4 a ze sdělení ředitelky správy Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 6. 2006 zjistil, že faxové číslo, na které měl být byl podle kopie výpisu telefaxového zařízení uskutečněn dne 2. 1. 2006 přenos, tj. číslo 221932242, patří tiskovému oddělení. Dále zjistil, že podle portálu justice (http://portal.justice.cz/soud/) je u Obvodního soudu pro Prahu 4 označené faxové číslo přiřazeno podatelně v budově soudu v Praze ve Spálené ul. č. 2, a to vyššímu podacímu oddělení, a zároveň slouží i jako faxové spojení pro tiskového mluvčího; na portálu státní správy (http://www.statnisprava.cz) je toto číslo označeno jako kontaktní spojení s Obvodním soudem pro Prahu 4, Spálená 2, Praha 2.
Vzhledem k informaci obsažené ve vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 4 k ústavní stížnosti, že stěžovatelka "do současné doby nepředložila doklad o zaslání faxu", Ústavní soud zaslal obvodnímu soudu listiny sloužící jako důkazy v řízení o ústavní stížnosti (výpis telefaxového zařízení tel. č. 0041449800904 ze dne 2. 1. 2006 připojený k ústavní stížnosti a označený jako příloha C, sdělení ředitelky správy Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 6. 2006, vyžádané Ústavním soudem, a výpisy z veřejně přístupných portálů justice.cz a statnisprava.cz) a požádal o vyjádření k nim. Obvodní soud pro Prahu 4 ve svém sdělení ze dne 29. 9. 2006 konstatoval, že pokud by faxovou doručenku, kterou stěžovatelka zaslala Ústavnímu soudu, předložila Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (namísto svého "Upozornění na nesprávný úřední postup založený za č.l. 46 spisu sp. zn. 4 T 60/2005), obvodní soud by nařídil ve věci hlavní líčení, neboť by pokládal odpor za včas podaný a věc mohla být již ukončena. Dle názoru obvodního soudu stěžovatelka nadměrně zatěžovala soudní orgány, namísto aby předložila doklad, který prokázal její tvrzení o včasném podání odporu.
IV.
Po provedeném dokazování Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Z provedených důkazů, zejména kopie výpisu telefaxového zařízení k telefonnímu číslu 0041449800904 ze dne 2. 1. 2006, předloženého stěžovatelkou, zprávy ředitelky soudní správy Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. 6. 2006, vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 9. 2006 a z jeho připojeného soudního spisu vzal Ústavní soud za prokázané, že stěžovatelce zůstává zachována možnost předložit obvodnímu soudu doklad na podporu svého tvrzení o tom, že odpor proti trestnímu příkazu podala včas faxem. Z tzv. faxové doručenky sice vyplývá, že z označené účastnické stanice byl dne 2. 1. 2006 odeslán jednostránkový fax (s výsledkem OK) na číslo, jež je jedním z telefaxových čísel Obvodního soudu pro Prahu 4, což je záznam, který sám o sobě sice neobsahuje žádnou informaci o obsahu podání, to však není pro účely důkazu o jeho zaslání podstatné. Pokud by měl obvodní soud o obsahu faxového podání důvodné pochybnosti, měl by stěžovatelce umožnit, aby prokázala svá tvrzení navržením důkazů, např. výslechem svědka, který pro ni odpor sepsal a dle jejího tvrzení i odeslal. Budou-li po provedeném dokazování k obsahu faxového podání dostatečné důvody, nezbude, než vycházet z presumpce (vzhledem k předložení originálu podání avizovaného jako "Doplnění faxového podání ze dne 2. 1. 2006"), že odpor byl podán včas. Skutečnost, že faxové podání stěžovatelky nelze v soudní evidenci nalézt, jí nemůže být bez dalšího přičítána k tíži.
V souvislosti s posouzením běhu lhůty k podání odporu Ústavní soud připomíná i skutečnost, že stěžovatelce byl ustanoven obhájce ex offo (opatřením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 11. 2005, čj. Nt 3312/2005-6), jehož povinnost obhajování nebyla ke dni vydání trestního příkazu zrušena (§39 odst. 1 tr. řádu). Byť tedy důvody nutné obhajoby pominuly již v přípravném řízení, obhajoba trvala, a pokud obvodní soud povinnost obhajování nezrušil, měl respektovat ustanovení §314f odst. 2 tr. řádu, podle kterého se trestní příkaz doručuje i obhájci. Jinak řečeno, soud měl (a může i nyní) ustanovení obhájce svým opatřením zrušit; pokud tak ale neučinil, nemohl obhájce mlčky opomíjet.
S přihlédnutím k těmto skutkovým zjištěním Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka má dosud možnost čerpat všechny procesní prostředky, které jí zákon (trestní řád) k ochraně jejího práva poskytuje, a protože ústavní stížnost představuje prostředek ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, který je subsidiárním ve vztahu k ostatním prostředkům ochrany práva, ústavní stížnost směřující proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 4 odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Vzhledem k již uvedenému (zejména především ke sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 9. 2006) lze předpokládat, že ve stěžovatelčině věci bude nařízeno nalézacím soudem hlavní líčení; nestalo-li by se tak a stěžovatelka by v tom spatřovala zásah do jí zaručených ústavních práv, nic jí nebude bránit, aby se opětovně obrátila na Ústavní soud, přičemž by však musela pečlivě zvážit petit svého návrhu; nyní navrhované zrušení trestního příkazu odůvodněné tvrzením, že týž byl včas napaden odporem (a tudíž ex lege zanikl, takže z hlediska právního neexistuje), postrádá totiž racionalitu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 24. října 2006
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj