ECLI:CZ:US:2006:4.US.173.06
sp. zn. IV. ÚS 173/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 19. 4. 2006 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky Z. L., právně zastoupené JUDr. Annou Dvořákovou, advokátkou se sídlem v Humpolci, Máchova 1522, o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 33 T 147/2003, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 7 To 302/2004, a oznámení Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 760/2005-ODS-SPZ, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 4. 4. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byla shledána vinnou trestným činem vydírání dle §235 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"), ve stadiu pokusu dle §8 odst. 1 trestního zákona, formou spolupachatelství dle §9 odst. 2 trestního zákona, a trestným činem křivého obvinění dle §174 odst. 1 trestního zákona, za což jí byl uložen trest odnětí svobody v délce trvání dvou a půl roku a zákaz pobytu na území města Plzně po dobu tří let. Stěžovatelka se rovněž domáhala, aby Ústavní soud zrušil "rozhodnutí" Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 10. 2005, sp. zn. 760/2005-ODS-SPZ, jímž byla stěžovatelka vyrozuměna o odložení svých podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona.
Dříve, než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Zákon o Ústavním soudu v §72 odst. 3 stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V tomto případě bylo takovým rozhodnutím usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 2004, sp. zn. 7 To 302/2004, jež bylo stěžovatelce doručeno dne 20. 12. 2004. Stěžovatelka ovšem předala svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 31. 3. 2006, tedy zjevně po lhůtě stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu. Pokud jde o podněty stěžovatelky k podání stížnosti pro porušení zákona, adresované Ministerstvu spravedlnosti ČR, nemají tyto na běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti žádný vliv. Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že podnět k podání stížnosti pro porušení zákona není opravným prostředkem ve smyslu §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; je možno ho považovat toliko za informaci subjektům, oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, která nezakládá zákonem stanovené právní důsledky, tj. nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 124/93, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 2, usnesení č. 4, str. 203 a násl.).
Ústavní soud dále konstatuje, že odložením podnětu stěžovatelky k podání stížnosti pro porušení zákona nemohla být dotčena její ústavně zaručená práva, neboť se nejedná o rozhodnutí, nýbrž toliko o procesní prostředek umožňující dle uvážení ministra spravedlnosti v mimořádných případech za podmínek uvedených v ustanovení §266 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), zahájit soudní přezkum pravomocného rozhodnutí mimo obvyklé instanční pořadí. Vývodům stěžovatelky, dle nichž úvaha ministra spravedlnosti, zda podanému podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona vyhoví či nikoli, má za následek porušení jejího ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, nelze přisvědčit; pravomoc ministra spravedlnosti, svěřená mu bez jakýchkoli omezujících podmínek ustanovením §266 trestního řádu, svědčí totiž toliko a výlučně jemu.
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. 4. 2006
Michaela Židlická
soudce zpravodaj