ECLI:CZ:US:2006:4.US.274.06
sp. zn. IV. ÚS 274/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 27. června 2006 ve věci ústavní stížnosti A. D., za něhož ústavní stížnost podal JUDr. Alexander Šoljak, advokát, AK Tovaryšský vrch 1358/3, 460 01 Liberec, ustanovený usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 14. 4. 2006, čj. 35 Nc 314/2006-8, zástupcem "pro podání opravného prostředku", a to dle odůvodnění tohoto usnesení "obnovy řízení a ústavní stížnosti ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 64 C 20/2004", proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, čj. 30 Cdo 96/2006-91, ze dne 31. 1. 2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 12. 5. 2006 doručena ústavní stížnost sepsaná shora uvedeným advokátem za označeného navrhovatele A. D., jejímž obsahem byl stručně odůvodněný návrh na zrušení shora uvedeného Nejvyššího soudu.
Ústavní soud ověřil, že stěžované rozhodnutí dovolacího soudu bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 14. 2. 2006.
Podle ustanovení §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. V projednávané věci nutno tedy lhůtu k podání ústavní stížnosti odvíjet o doručení napadeného rozhodnutí dovolacího soudu, pročež byla-li tato podána k poštovní přepravě až dne 11. 5. 2006, není možno věcně ji projednávat, neboť je povinností Ústavního soudu podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu tuto pro opožděnost odmítnout.
Nad rámec uvedeného poznamenává Ústavní soud, že v žádném případě nelze odvíjet lhůtu pro podání ústavní stížnosti od doručení v záhlaví citovaného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ustanovenému zástupci (jak se zřejmě mylně tento zástupce domníval), a to již proto, že by takovou interpretací ztratila lhůta dle ustanovení §72 zákona o Ústavním soudu zcela svůj smysl, neboť její marné uplynutí kdykoliv v budoucnu mohlo by být reparováno rozhodnutím soudu o ustanovení zástupce, nehledě na to, že uvedeným usnesením krajský soud nemohl nahradit povinné zastoupení stěžovatele zvoleným advokátem (srov. ustanovení §29 a násl. zákona o Ústavním soudu), přičemž připomenout možno též, že toto usnesení trpí i další vadou spočívající v mylném domnění, že ústavní stížnost je opravným prostředkem proti rozhodnutí obecného soudu.
Pro vázanost Ústavního soudu zákonem o Ústavním soudu (srov. čl. 88 Ústavy) nezbylo proto, než rozhodnout jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 27. června 2006
Miloslav Výborný
soudce zpravodaj