ECLI:CZ:US:2006:4.US.499.06
sp. zn. IV. ÚS 499/06
Usnesení
IV. ÚS 499/06
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 29. srpna 2006, v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelky R. M., zastoupené JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem se sídlem 301 12 Plzeň, Kamenická 1, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 4. 2006 sp. zn. 56 Co 214/2006 a Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 9. 3. 2006 sp. zn. 9 C 26/2005, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše citovaných rozhodnutí, kterými jí bylo zakázáno převést vlastnictví k označeným nemovitostem. Uvedla, že se jimi cítí dotčena v právech, jež jsou zakotvena v čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a vyslovila přesvědčení, že pro nařízení předběžného opatření, omezujícího její vlastnická práva, nebyl dán důvod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí bylo zjištěno, že proti stěžovatelce žalobce podal dne 15. 8. 2003 žalobu o zaplacení částky 5.000.000,- Kč a navrhl vydání předběžného opatření, jímž by bylo žalované zakázáno zcizení označených nemovitostí. Dále bylo shledáno, že žalovaná se nezdržuje na území České republiky, zde má pouze předmětný nemovitý majetek. Proto soud I. stupně důvodně předběžné opatření v souladu s §102 občanského soudního řádu svým usnesením ze dne 9. 3. 2006 nařídil, odvolací soud po jeho přezkoumání ve smyslu §212 občanského soudního řádu je opodstatněně, jako věcně správné, potvrdil. Je třeba dodat, že stěžovatelka ani v samotné ústavní stížnosti nepopírá, že je žaloba o zaplacení 5.000.000,- Kč proti ní vedena, že se touto žalobce domáhá úhrady investic do nemovitosti, k níž se váže předběžné opatření a která je jejím vlastnictvím. Proto závěr soudů, dle něhož byly dány důvody pro vydání předběžného opatření a žalované uloženo nenakládat s nemovitostí [§76 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu]), vychází z opodstatněnosti obavy žalobce z možného ohrožení výkonu rozhodnutí (§102 odst. 1 občanského soudního řádu).
Pro uvedená zjištění zásah do práv, kterých se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl a o návrhu proto rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. srpna 2006