ECLI:CZ:US:2007:1.US.243.07.1
sp. zn. I. ÚS 243/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelek J. P. a J. F., zastoupených JUDr. M. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 2868/2005-538 ze dne 31. 5. 2006, proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 279/2004-477 ze dne 23. 3. 2005 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 9 C 13/2001-409 ze dne 29. 1. 2004, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatelky proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 2868/2005-538 ze dne 31. 5. 2006, jímž bylo odmítnuto jejich dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 279/2004-477 ze dne 23. 3. 2005, kterým byl potvrzen ve výroku rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č.j. 9 C 13/2001-409 ze dne 29. 1. 2004. Rozsudkem soudu I. stupně byla stěžovatelkám uložena povinnost uzavřít dohodu o vydání věci ve výroku specifikovanou. Rovněž uvedená rozhodnutí jsou napadena ústavní stížností.
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady pro zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §72 odst. 3 citovaného zákona ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Podle ustanovení §72 odst. 4 citovaného zákona byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
V předmětné věci - vzhledem k výše uvedeným ustanovením - bylo posledním rozhodnutím usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelek, protože dovolací soud dospěl k závěru, že není naplněn dovolací důvod podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatelek JUDr. I. H. (podle plné moci na č.l. 492 a 493) doručeno dne 11. 11. 2006 (doručenka na č.l. 543). Ve smyslu výše citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula ve středu dne 10. 1. 2007. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu osobně doručena dne 25. 1. 2007 (č.l.1 spisu sp. zn. I. ÚS 243/07).
Vzhledem k těmto skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2007
Vojen Güttler
soudce zpravodaj