ECLI:CZ:US:2007:1.US.525.05.1
sp. zn. I. ÚS 525/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Václavem Sedlářem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 2.10.2000, č.j. 9302/99/FŘ/120, a proti rozhodnutí Finančního úřadu v Uherském Brodě ze dne 9.9.1999, č. j. FÚ 47342/99/338920/7038,
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19.9.2005 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Ústavní soud v dané věci zjistil, že stěžovatel podal proti napadanému rozsudku Krajského soudu v Brně u tohoto soudu dne 3.8.2005 kasační stížnost, proto bylo řízení před Ústavním soudem podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a podle §109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., přerušeno, neboť je nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán veřejné moci (Nejvyšší správní soud) a zároveň i Ústavní soud.
Nejvyšší správní soud o kasační stížnosi stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, rozhodl rozsudkem ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, tak, že kasační stížnost zamítl.
Ústavní soud zjistil, že v době, kdy bylo řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, a jemu předcházejícím správním rozhodnutím shora uvedeným usnesením Ústavního soudu přerušeno, podal stěžovatel dne 16. 8. 2007 novou ústavní stížnost, a to proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, tedy proti rozsudku, kterým bylo rozhodováno o kasační stížnosti stěžovatele proti rozhodnutí napadenému ústavní stížností v projednávané právní věci.
Před tím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je soudce zpravodaj povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Vzhledem ke skutečnosti, že Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29.6.2005, č.j. 30 Ca 23/2005-22, zamítl, je zřejmé, že kasační stížnost byla přípustná a stěžovatel v době podání ústavní stížnosti nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Nevyčerpání procesního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, zakládá z hlediska zákonných podmínek nepřípustnost ústavní stížnosti (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Za procesní situace, kdy stěžovatel podal proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2007, č. j. 7 Afs 34/2006-49, ústavní stížnost, má však možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu řízení o této ústavní stížnosti v řízení vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2155/07.
S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. října 2007
JUDr. Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj