ECLI:CZ:US:2007:1.US.746.06.1
sp. zn. I. ÚS 746/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky Hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2, zastoupené JUDr. S. Z., proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 102/2006-259 ze dne 16. 8. 2006 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 22 C 201/2003-229 ze dne 7. 7. 2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností brojí stěžovatelka proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 102/2006-259 ze dne 16. 8. 2006, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 22 C 201/2003-229 ze dne 7. 7. 2005, kterým bylo určeno, že žalobce (Římskokatolická farnost u kostela sv. Petra a Pavla Praha - Bohnice) je vlastníkem pozemku parc. č. 1305/17 zapsaného v katastru nemovitostí pro k.ú. T. u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu na LV 885. Napadenými rozhodnutími byla podle názoru stěžovatelky porušena ustanovení čl. 36, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady stanovené pro řízení o ústavní stížnosti zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§72 odst. 3); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
V předmětné věci byla rozhodnutí napadená ústavní stížností napadena i dovoláním.
Nejvyšší soud ČR rozsudkem č.j. 28 Cdo 165/2007-280 ze dne 28. 2. 2007 rozhodl, že dovolání je podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné a napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení.
Za tohoto procesního stavu je zřejmé, že stěžovatelka má v současné době k dispozici všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, protože věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.
Vzhledem k citovanému ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je tedy ústavní stížnost nepřípustná, protože nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelce poskytuje k ochraně jejího práva.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2007
Vojen Güttler
soudce zpravodaj