ECLI:CZ:US:2007:2.US.2053.07.1
sp. zn. II. ÚS 2053/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Z. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2007 č.j. 12 Co 156/2007-34, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svým návrhem domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, neboť je přesvědčen, že "je nejasné, nesrozumitelné a neobsahuje náležitosti".
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, považovat dovolání dle §239 odst. 3 o.s.ř., neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o odmítnutí návrhu. V tomto smyslu byl také stěžovatel v rozhodnutí Městského soudu poučen.
Z obsahu návrhu však není patrno, že by stěžovatel možnosti podat dovolání jako posledního přípustného prostředku k ochraně svých práv využil.
Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, a to aniž by vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, neboť ani formálně bezvadný návrh by nemohl odstranit nedostatek spočívající v nevyčerpání opravného prostředku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.
Podle ust. §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 3 cit. zák); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 cit.zák.). V tomto ustanovení se promítá zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná.
V projednávané věci je třeba za procesní prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, považovat dovolání dle §239 odst. 3 o.s.ř., neboť ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně o odmítnutí návrhu. V tomto smyslu byl také stěžovatel v rozhodnutí Městského soudu poučen.
Z obsahu návrhu však není patrno, že by stěžovatel možnosti podat dovolání jako posledního přípustného prostředku k ochraně svých práv využil.
Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo než návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, a to aniž by vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání, neboť ani formálně bezvadný návrh by nemohl odstranit nedostatek spočívající v nevyčerpání opravného prostředku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2007
Dagmar Lastovecká
soudce zpravodaj