ECLI:CZ:US:2007:2.US.730.06.1
sp. zn. II. ÚS 730/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti Ing. K. K., zastoupeného Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Komunardů 6, Praha 7, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 8 Afs 99/2006, za účasti Nejvyššího správního soudu ČR jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která i jinak splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), napadl stěžovatel usnesení Nejvyššího správního soudu uvedené v záhlaví. Tvrdí, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva grantovaná čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2006 (8 Afs 99/2006) byla odmítnuta kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2005 (9 Ca 310/2003) z důvodu jejího opožděného podání.
V ústavní stížnosti stěžovatel brojí proti výkladu ustanovení soudního řádu správního týkajících se běhu lhůt. Tvrdí, že pokud rozsudek městského soudu byl stěžovateli doručen dne 9. 9. 2005, lhůta ve smyslu ustanovení §40 s.ř.s. počala běžet dnem následujícím, tedy dne 10. 9. 2005. Z ustanovení §40 odst. 2 s.ř.s. pak stěžovatel dovozuje, že pokud počátek běhu lhůty započal v sobotu dne 10. 9. 2005, měla by lhůta uplynout až v sobotu dne 24. 9. 2005. V tento den byla kasační stížnost předána poštovní přepravě. Podle názoru stěžovatele tak byla podána včas.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Z obsahu ústavní stížnosti a odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího správního soudu vyplývá, že dne 9. 9. 2005 bylo stěžovateli do vlastních rukou doručeno rozhodnutí městského soudu. Tento den ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 s.ř.s. určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti. Posledním dnem dvoutýdenní lhůty byl tedy pátek 23. 9. 2005. Pokud byla kasační stížnost podána až v sobotu dne 24. 9. 2005 byla podána po lhůtě k tomu stanovené. Z odůvodnění je dále uvedeno, že se jedná o lhůtu zákonnou, kterou nelze rozhodnutím soudu prodloužit ani prominout (§106 odst. 2 in fine s.ř.s.).
Stěžovateli lze přisvědčit, že lhůta k podání kasační stížnosti v posuzované věci počala běžet dnem 10. 9. 2005 (sobota), neboť ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek (skutečnost určující počátek běhu lhůty je doručení rozhodnutí městského soudu, k němuž došlo v pátek dne 9. 9. 2005). S jeho další argumentací se však ztotožnit nelze. Tvrdí totiž, že pokud běh lhůty započal v sobotu dne 10. 9. 2005, skončila dvoutýdenní lhůta v sobotu dne 24. 9. 2005.
Ustanovení §40 odst. 2 s.ř.s. uvádí, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. V posuzované věci, jak bylo výše uvedeno, den, který určil počátek lhůty, je pátek 9. 9. 2005, kdy došlo k doručení napadeného rozhodnutí (nikoli sobota 10. 9. 2005, jak se zřejmě mylně domnívá stěžovatel). První den dvoutýdenní lhůty (§106 odst. 2 s.ř.s.) připadl na sobotu a její konec pak na pátek 23. 9. 2005 (den, který se označením shoduje se dnem, který určil počátek běhu dvoutýdenní lhůty). Interpretaci, kterou použil a řádně zdůvodnil Nejvyšší správní soud v napadeném rozhodnutí, tak nelze nic vytknout.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než aby předmětný návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl pro zjevnou neopodstatněnost [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu