ECLI:CZ:US:2007:2.US.897.07.1
sp. zn. II. ÚS 897/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma v právní věci navrhovatelky A-CONTO holding a.s., se sídlem v Tachově, Nám. Republiky 13, IČ 25220195, zastoupené JUDr. T. M., Ph.D., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 207, čj. 5 Cmo 459/2006-148, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňovala podmínky, stanovené zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Tím bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2006, jímž stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku za odvolání, o něž požádala dne 7. 6. 2006. Stěžovatelka v takovém rozhodnutí spatřuje zásah do svých práv, garantovaných čl. 3 odst. 1, čl. 12 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 5 Ads 1/2004-63), Krajského soudu v Ústí nad Labem (sp. zn. 10 Co 11/2004) a Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 13/98), a dovozuje, že napadené rozhodnutí ve spojení s předešlým rozhodnutím Městského soudu v Praze znamená odmítnutí spravedlnosti ze strany obou soudů, a že tak bylo stěžovatelce znemožněno jednat ve své věci před soudem. Stěžovatelka totiž nemá žádné finanční prostředky či hodnotný majetek, je proti ní vedeno exekuční řízení a má obstaveny bankovní účty a zajištěn všechen majetek a příjmy z podnikání.
Ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud v minulosti již mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81, čl. 90 Ústavy). Pokud soudy postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností (čl. 83 Ústavy ČR). Porušení ustanovení uvedené hlavy Listiny Ústavní soud v projednávaném případě neshledal.
Podle §138 odst. 1, věta prvá, zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen "o.s.ř."), může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníků a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z obsahu spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 50 Cm 10/2005, který si Ústavní soud k projednání věci vyžádal, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka [coby žalovaná 1) ve sporu s Českou konsolidační agenturou o zaplacení 2.331.619,- Kč s příslušenstvím] byla po své žádosti o osvobození od soudního poplatku z odvolání vyzvána usnesením ze dne 25. 7. 2006, čj. 50 Cm 10/2005-124, aby své majetkové poměry ve stanovené lhůtě doložila tak, aby bylo možno posoudit, zda její poměry postup dle §138 odst. 1 o.s.ř. odůvodňují (stejný den byl jiným rozhodnutím ke stejnému postupu vyzván i druhý žalovaný, ing. G., který na ni sám reagoval). Na tuto výzvu stěžovatelka dle obsahu spisu jakkoli nereagovala. Městský soud jí proto shora uvedeným usnesením nárok na osvobození od soudního poplatku nepřiznal. Toto rozhodnutí potvrdil vrchní soud napadeným usnesením, v němž především uvádí, že stěžovatelka (ani v odvolacím řízení) neprokázala, že jsou u ní splněny předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, přičemž bylo v jejím zájmu, aby svá tvrzení doložila. Uvádí-li stěžovatelka v odvolání, že nemá daňová přiznání dispozici, neboť probíhá převzetí akcií společnosti správcem konkursní podstaty a exekutorskými úřady, odvolací soud uvedl, že se taková skutečnost z obchodního rejstříku nepodává.
Článek 36 Listiny, jehož porušení stěžovatelka tvrdí, zaručuje každému právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, povolanému především k tomu, aby zákonem stanoveným postupem poskytoval ochranu právům. Soud se tak musí uplatněným návrhem zabývat a nemá právo jej odmítnout, jestliže jsou splněny procesní podmínky, za nichž může jednat.
Pokud jde o občanskoprávní řízení, je právo na soudní ochranu zaručené Ústavou a Listinou rozvedeno v jednotlivých ustanoveních zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Účastníci řízení mají možnost využít všech prostředků, které jim tento zákon poskytuje, aby se svých práv "stanoveným postupem" domohli či je úspěšně bránili. V konkrétním případě žalovaná využila možnosti stanovené v §138 odst.1 o. s. ř. a při podání odvolání požádala o osvobození od soudních poplatků.
Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, spadá výhradně do rozhodovací sféry obecných soudů a s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů (čl. 82 Ústavy) Ústavnímu soudu nepřísluší přehodnocovat závěry soudu, ke kterým obecný soud při zvažování důvodnosti uplatněného nároku dospěl. Jeho zásah by byl na místě pouze výjimečně, pokud by Ústavní soud dospěl k závěru, že soud svým procesním postupem flagrantně vybočil z mezí ústavnosti. To však v projednávané věci zjevně nenastalo. Jak již bylo výše uvedeno, stěžovatelka jakkoli v řízení nedoložila, že by její poměry zmíněný postup dle §138 odst. 1 o.s.ř. odůvodňovaly. Odkazy na judikaturu, které uvádí v ústavní stížnosti, jsou v souvislosti s jejím případem irelevantní, neboť s ní soud nezacházel jinak jen s ohledem na to, že je právnickou osobou, a nemohlo dojít ani k pochybení při posuzování poměrů účastníka a dalších okolností případu. Sama stěžovatelka svým liknavým přístupem zapříčinila, že obecné soudy neměly ani možnost její poměry zkoumat.
Ústavní soud tedy neshledal, že by v projednávaném případě došlo k jakémukoli porušení práv stěžovatelky v souvislosti s napadenými rozhodnutími a řízením, jim předcházejícím. Tvrdí-li stěžovatelka, že mělo dojít i k zásahu do jejího práva, garantovaného čl. 12 odst. 1 Listiny (nedotknutelnost obydlí), není z jejího podání zřejmé, v čem takový zásah spatřuje. Ze shora uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. května 2007
Dagmar Lastovecká
předsedkyně senátu