ECLI:CZ:US:2007:2.US.982.07.1
sp. zn. II. ÚS 982/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. B., zastoupeného Mgr. Zuzanou Koldovskou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Jiráskova 614, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2005, sp. zn. 8 To 306/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2007, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 2 T 100/2003. Tímto rozsudkem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy dle §199 odst. 1, 2, 3 písm. b) trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Stěžovatel tvrdí, že městský soud svým rozhodnutím porušil jeho právo garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 90 a čl. 95 Ústavy.
Dříve, než Ústavní soud přikročí k přezkumu materiální stránky věci, je povinen zabývat se tím, zda ústavní stížnost splňuje formální (procesní) náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Jedním z principů řízení o ústavní stížnosti je zásada minimalizace zásahů do stability pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné moci, vyjádřená mj. stanovením lhůty pro podání ústavní stížnosti. Ústavní stížnost lze ve smyslu ustanovení §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu podat jen ve lhůtě do 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Rozhodnutím o posledním opravném prostředku je v daném případě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2006, sp. zn. 8 Tdo 541/2006, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti nyní napadenému rozhodnutí odvolacího soudu. Stěžovatel tedy mohl ústavní stížnost podat toliko v 60 denní lhůtě počítané od doručení rozhodnutí o dovolání. Provedenou lustrací bylo zjištěno, že této možnosti také využil, neboť dne 4. 7. 2006 ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů obou stupňů, tedy i proti nyní napadenému usnesení městského soudu podal. Ústavní soud ji přezkoumal a usnesením ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 413/06, ji jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
I když vydání dřívějšího usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti v zásadě nebrání novému podání návrhu proti stejnému rozhodnutí, pro takové další podání musí být splněny zákonem požadované náležitosti, kromě jiného i dodržení 60 denní lhůty počítané od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku. Pokud se tedy stěžovatel nyní opakovaně domáhá přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 19. 9. 2005, činí tak zjevně po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost (mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků) podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako opožděně podanou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. července 2007
Stanislav Balík
soudce zpravodaj