ECLI:CZ:US:2007:3.US.1465.07.1
sp. zn. III. ÚS 1465/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, čj. 21 Co 97/2007-369, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 1. 2007, čj. 21 C 118/2001-342, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 7. 6. 2007, označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl a domáhal se zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2007, čj. 21 Co 97/2007-369, jakož i jemu předcházejícího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 1. 2007, čj. 21 C 118/2001-342. Současně požadoval, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady právního zastoupení ve smyslu §83 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), v řízení před Ústavním soudem zcela zaplatí stát.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Přitom zjistil, že k ústavní stížnosti je sice přiložena plná moc, dle níž stěžovatel zmocnil R. P., advokáta, aby jej v řízení před Ústavním soudem zastupoval, avšak tato plná moc nebyla tímto advokátem akceptována, přičemž se zjevně jednalo o listinu, kterou vyhotovil sám stěžovatel, a že předmětný návrh byl rovněž sepsán samotným stěžovatelem. Na základě těchto skutečností Ústavní soud usoudil, že stěžovatel není ve smyslu §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zastoupen advokátem.
Proto Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby výše uvedené vady v sedmidenní lhůtě odstranil, a současně jej poučil, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez dalšího odmítnut. Při stanovení uvedené lhůty Ústavní soud přihlédl ke skutečnosti, že stěžovatel si musel být z mnoha předchozích řízení před Ústavním soudem dobře vědom toho, jak má při podávání ústavní stížnosti postupovat, a že měl dostatečný časový prostor, aby vady svého návrhu bez upozornění ze strany Ústavního soudu odstranil.
Stěžovatel však požadavkům Ústavního soudu vyjádřeným ve zmíněné výzvě, jež mu byla doručena dne 5. 9. 2007, nevyhověl, a tak Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. S ohledem na to, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nelze vydat rozhodnutí o tom, že náklady stěžovatelova zastoupení zcela zaplatí stát.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2007
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu