ECLI:CZ:US:2007:3.US.2265.07.1
sp. zn. III. ÚS 2265/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 18. října 2007 soudcem zpravodajem Janem Musilem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu A) L. S. a B) Ing. V. S. takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 30. 8. 2007, napadli navrhovatelé usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 23. 5. 2007 č. j. 29 Co 315/2007-14 a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 5. 2. 2007 č. j. 14 Nc 2051/2007-2. Současně namítli průtahy v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 24 Nc 1502/2006. Spolu s návrhem se navrhovatelé domáhají zrušení ustanovení §75b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.").
Protože předmětný návrh nesplňoval předpoklady a podmínky pro jeho projednání ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval soudce zpravodaj navrhovatele k odstranění vad návrhu a v připojeném písemném poučení je poučil, jak vady návrhu odstranit. K odstranění vad návrhu byla oběma navrhovatelům poskytnuta lhůta. Současně byli oba navrhovatelé upozorněni na následky neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě.
Navrhovatel si listovní zásilku, obsahující výzvu včetně písemného poučení, která byla dne 18. 9. 2007 po výzvě uložena na poště, do konce úložní doby nevyzvedl. Ve smyslu ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř. byla výzva a poučení navrhovateli doručena dne 28. 9. 2007.
Navrhovatelka obdržela výzvu spolu s poučením dne 20. 9. 2007. Dne 5. 10. 2007, tedy ve stanovené lhůtě, Ústavnímu soudu sdělila, že se jí nepodařilo zajistit prostřednictvím České advokátní komory advokáta, který by ji v řízení před Ústavním soudem zastupoval. Z tohoto důvodu požádala navrhovatelka o "určení nové, tentokrát poměrům české advokacie přiměřené lhůty k odstranění vad podání".
Lhůta k odstranění vad podání oběma navrhovatelům bezvýsledně uplynula dne 15. 10. 2007.
Ústavní soud se především neztotožňuje s námitkou navrhovatelky, že by jí byla k odstranění vad návrhu poskytnuta příliš krátká lhůta, neboť vzal v úvahu skutečnost, že oba navrhovatelé se neobrátili se svými návrhy na Ústavní soud poprvé, ale učinili tak již od roku 2002, ať již jednotlivě či společně, celkem šestnáctkrát. I ve všech předcházejících podáních se dostalo navrhovatelům od Ústavního soudu zevrubného poučení o náležitostech ústavní stížnosti a podmínkách pro zahájení řízení o ní. Povinnost fyzických i právnických osob být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci je tedy oběma navrhovatelům dostatečně známa a nic jim tedy nebránilo v tom, aby si zastoupení advokátem včas a řádně zajistili již před podáním návrhu k Ústavnímu soudu. Pouze svým neadekvátním přístupem k plnění zákonných procesních povinností tedy navrhovatelé způsobují, že Ústavní soud se stejně jako v celé řadě předchozích návrhů nemůže zabývat meritem věci a musí návrh odmítnout.
Protože navrhovatelé nepodali kvalifikovaný návrh, přičemž jeho vady i přes poučení Ústavního soudu ve stanovené lhůtě neodstranili, nezabýval se Ústavní soud ani relevantním způsobem neodůvodněnou námitkou údajné podjatosti jednotlivých soudců III. senátu Ústavního soudu či návrhem na zrušení ustanovení §75b o. s. ř., neboť jestliže navrhovatelé nesplnili podmínky výzvy a neučinili tak svůj návrh po formální stránce schopný projednání, odpadl tím základní předpoklad pro zahájení řízení ve věci ústavní stížnosti.
Ústavní soud proto návrh odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť navrhovatelé neodstranili vady návrhu ve lhůtě jim k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. října 2007
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj