ECLI:CZ:US:2007:3.US.2685.07.1
sp. zn. III. ÚS 2685/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů A) Ing. V. M. a B) Ing. P. M., oba právně zastoupeni JUDr. Radkem Machem, advokátem AK se sídlem Mlýnská 13, 602 00 Brno, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne ze dne 14. 11. 2006 č. j. 40 Co 935/2006-131, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 17. 10. 2007, se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne ze dne 14. 11. 2006 č. j. 40 Co 935/2006-131, a to pro porušení článku 11 Listiny základních práv a svobod.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 5. 2006 č. j. 26 C 238/2003-104 ve znění opravného usnesení tohoto soudu ze dne 24. 7. 2006 č. j. 26 C 238/2003-123 byla zamítnuta žaloba žalobců (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelé"), kterou se žalobci domáhali toho, aby soud určil, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. 284 pro katastrální území Svatý Kopeček (obec Olomouc) u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Dále bylo uvedeným rozsudkem rozhodnuto o nákladech řízení a o vrácení přeplatku soudního poplatku. K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 14. 11. 2006 č. j. 40 Co 935/2006-131 rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části, tj. ve výroku pod bodem I. a ve výroku pod bodem II., potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 18. 7. 2007 č. j. 28 Cdo 2232/2007-160 jako nepřípustné odmítl.
II.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dle ust. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Dle ust. §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání ústavní stížnosti nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní.
Dle ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení §75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
U mimořádného opravného prostředku, který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, není v době jeho podání zřejmé, zda je či není přípustný, a tedy zda se skutečně jedná o procesní prostředek ochrany práv stěžovatele. Vzhledem k této okolnosti zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový mimořádný opravný prostředek před podáním ústavní stížnosti uplatnil.
Na straně druhé lze takový mimořádný prostředek uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán, jenž o něm rozhoduje, jej odmítne z důvodů závisejících na jeho uvážení, má stěžovatel otevřenu lhůtu pro podání ústavní stížnosti (§72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Podmínkou je pouze to, aby jej příslušný subjekt uplatnil řádně.
V souzené věci podali stěžovatelé proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost závisela na tom, zda dovoláním napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, což představuje mimořádný opravný prostředek ve smyslu ust. §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
Usnesením ze dne 18. 7. 2007 č. j. 28 Cdo 2232/2007-160 Nejvyšší soud ČR dovolání stěžovatelů jako nepřípustné odmítl, když dospěl k závěru, že odvolací soud neřešil ve svém rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, některou právní otázku v rozporu s hmotným právem, popřípadě právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu; a protože odvolací soud svým rozhodnutím, napadeným dovoláním dovolatelů, neřešil ani právní otázku, která by byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, nebyly u dovolání dovolatelů splněny zákonné předpoklady přípustnosti dovolání, uvedené v ust. §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. Od doručení tohoto usnesení počala stěžovatelům běžet šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti. Z vyžádaného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 26 C 238/2003 Ústavní soud ověřil, že výše uvedené usnesení dovolacího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatelů doručeno dne 15. 8. 2007. Jestliže ústavní stížnost stěžovatelů byla předána k poštovní přepravě dne 16. 10. 2007, stalo se tak až po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro její podání.
Při shrnutí výše uvedeného soudce zpravodaj podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh podaný po lhůtě zákonem stanovené.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2007
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj