ECLI:CZ:US:2007:3.US.330.07.1
sp. zn. III. ÚS 330/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. B., zastoupené JUDr. Ivanem Werlem, advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká 74/2, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2006, č.j. 26 Co 541/2005-55, a usnesení Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 16. 9. 2005, č.j. 7 E 21/2005-31, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, podané dne 5. 2. 2007 elektronicky a opatřené zaručeným elektronickým podpisem doplněným o kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil - pro porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst.1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů.
Podle údajů doručenky založené ve spisu Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou, sp. zn. 7 E 21/2005 (u č.l. 56) bylo napadené usnesení odvolacího soudu zástupci stěžovatelky doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a dne 23. 11. 2006 v jeho provozovně uloženo. Zástupce stěžovatelky si zásilku vyzvedl osobně dne 7. 12. 2006.
Podle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
V dané věci fikce doručení stěžovatelce nastala dne 26. 11. 2006 (§50b odst. 1 a §50c odst. 4 o.s.ř.) a dnem následujícím počala běžet výše uvedené lhůta 60 dnů. Její běh skončil dnem 25. 1. 2007, a ústavní stížnost byla podána opožděně, jestliže se tak stalo až 5. 2. 2007. Připomíná se, že zmeškání této lhůty podle konstantní judikatury Ústavního soudu nelze prominout.
V důsledku toho nezbylo než soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout, neboť je návrhem podaným po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Vzhledem k tomuto výsledku řízení nepokládal Ústavní soud za přiléhavé vyzývat stěžovatelku k předložení originálu plné moci pro jejího zástupce (advokáta).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. října 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj