ECLI:CZ:US:2007:3.US.483.05
sp. zn. III. ÚS 483/05
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. K. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2005, sp. zn. 16 Co 269/2005, a usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 1. 4. 2005, čj. 12 Nc 809/2005-9, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud dne 19. 9. 2005 obdržel podání stěžovatelky označené jako "žádost o projednání záležitosti mojí rodiny u Ústavního soudu". Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nebyla právně zastoupena, vyzval ji Ústavní soud k odstranění této vady. Dne 16. 11. 2005 stěžovatelka prostřednictvím advokáta JUDr. Jaroslava Poredského předložila plnou moc ze dne 10. 11. 2005, kterou uvedeného advokáta zmocnila k zastupování v řízení před Ústavním soudem, a též jím sepsaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Z tohoto návrhu vyplynulo, že předmětem ústavní stížnosti jsou v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady věcného projednání ústavní stížnosti (§42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Dopisem ze dne 12. 12. 2005 oznámil JUDr. Jaroslav Poredský, že stěžovatelce vypověděl plnou moc. Vzhledem k této skutečnosti a vzhledem k tomu, že povinnost právního zastoupení trvá po celou dobu řízení před Ústavním soudem (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud přípisem ze dne 16. 1. 2006 stěžovatelku vyzval k předložení plné moci jejího právního zástupce (§31 zákona o Ústavním soudu). Na tuto výzvu stěžovatelka reagovala dopisem, v němž požádala o posečkání z důvodu svého léčení ve zdravotnickém zařízení.
Dopisem ze dne 12. 10. 2006, doručeným dne 16. 10. 2006, Ústavní soud znovu stěžovatelku vyzval k odstranění předmětné vady návrhu a (opět) ji náležitě poučil, že pokud výzvě Ústavního soudu nevyhoví a vady návrhu do 10 dnů od doručení výzvy neodstraní, může být postupováno podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Na to stěžovatelka reagovala žádostí o prodloužení lhůty. Dopisem ze dne 31. 10. 2006, doručeným dne 3. 11. 2006, Ústavní soud stěžovatelce lhůtu prodloužil do 2. 1. 2007. Ani v takto prodloužené lhůtě stěžovatelka vady návrhu neodstranila (a neučinila tak ani do dnešního dne).
Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007