ECLI:CZ:US:2007:3.US.495.05.1
sp. zn. III. ÚS 495/05
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 22. května 2007 v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jana Musila a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. Ch., zastoupené JUDr. M. N., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2005, č. j. 16 Co 152/2005, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 12. 2004, č. j. 25 C 117/2004, takto:
Řízení se přerušuje.
Odůvodnění:
V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupce stěžovatelky faxovým podáním ze dne 18. 5. 2007 Ústavnímu soudu oznámil, že jeho klientka - stěžovatelka zemřela. Z přiložené kopie úmrtního listu, který vystavil Matriční úřad městské části Praha 5 ve svazku 31, ročník 2007, list 178, poř. čís. 356, bylo zjištěno, že stěžovatelka zemřela dne 4. 3. 2007. Právní zástupce ve svém podání dále uvedl, že úmrtní list byl do advokátní kanceláře doručen synem zemřelé, p. K. K., který se vší pravděpodobností bude jediným dědicem stěžovatelky.
Notářská kancelář JUDr. A. P., z pověření Obvodního soudu pro Prahu 5 soudní komisařka, na telefonický dotaz Ústavního soudu sdělila dne 22. 5. 2007 (viz úřední záznam založený ve spise Ústavního soudu), že dědické řízení po zemřelé L. Ch., vedené pod sp. zn. 32 D 477/2007, není ukončeno a nelze ani stanovit předpokládaný termín ukončení, neboť je teprve ve stadiu předběžného šetření.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") nemá ustanovení, které by výslovně upravovalo řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel.
Podle ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle ustanovení §107 odst. 1 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Protože stěžovatelka po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřela a tím ztratila způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř., §7 odst. 2 obč. zák.), Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatelky, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti se stěžovatelka, s odvoláním na porušení čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými byla zamítnuta její žaloba s návrhem, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření smlouvy o převodu pozemku se stěžovatelkou jako pozemku náhradního za nevydané pozemky, neboť dle jejího přesvědčení obecné soudy zjevně nerespektovaly závěry Ústavního soudu vyslovené v nálezu ze dne 4.3.2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, Sb.n.u., sv. 32, nález č. 33).
Ústavní soud se zabýval povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy, a dospěl k závěru, že se v projednávaném případě nejedná o práva, jež by podle hmotného práva byla vázána na osobu stěžovatelky, skutková podstata věci není podmíněna existencí určitého účastníka, smrtí účastníka nedochází k zániku právního vztahu, o nějž v řízení šlo, a nejde o případ, kdy účastník řízení nemá žádného právního nástupce. Rozhodnutí v řízení týkajících se úpravy vlastnických a užívacích práv k pozemkům jsou přitom rozhodnutími, která jsou způsobilá podstatně zasáhnout do vlastnického práva účastníka řízení. Z povahy věci tak plyne, že se nejedná o práva účastníka řízení, která by nepřecházela na jeho právní nástupce, a z tohoto důvodu by bylo nutné řízení zastavit.
Vzhledem k výše uvedeným okolnostem Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení §107 odst. 1 o.s.ř. ve vazbě na ustanovení §63 zákona o Ústavním soudu přerušil do doby ukončení dědického řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2007
Vladimír Kůrka
předseda senátu