ECLI:CZ:US:2007:3.US.565.07.1
sp. zn. III. ÚS 565/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 14. května 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Pragner s. r. o. se sídlem v Praze 4, Pod Lesem 2147/23, IČ 25636731, zastoupeného Mgr. V. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2006 č. j. 20 Cdo 1099/2006-42, Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2005 č. j. 9 Co 1927/2005-26 a Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2005 č. j. 35 Nc 475/2005-9, podané spolu s návrhem na zrušení ust. §36 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci soudy aplikovaly §36 odst. 4 exekučního řádu, vyslovil přesvědčení, že jde o ustanovení, jež je v rozporu s citovanými články Listiny základních práv a svobod i Ústavy České republiky a navrhl proto, aby označené ustanovení Ústavní soud nálezem zrušil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na svou judikaturu opodstatněně odmítl dovolání stěžovatele pro jeho nepřípustnost a v odůvodnění rozhodnutí vyložil, proč Krajský soud v Ostravě ve věci odvolání oprávněného, nyní stěžovatele, rozhodl v souladu s ustálenou soudní praxí, když konstatoval, že smlouva o přechodu práva z exekučního titulu dle §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. musí obsahovat podpisy ověřené, a proč tedy posoudil rozhodnou právní otázku standardním způsobem, z mezí ustálené soudní praxe nevybočujícím. Na odůvodnění usnesení dovolacího soudu lze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut. S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti nelze pak stěžovatele považovat za osobu oprávněnou k návrhu na zrušení ustanovení §36 odst. 4 zák. č. 120/2001 Sb. [§43 odst. 2 písm. a) i b), §64 odst. 1 písm. e) a §74 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2007
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu