ECLI:CZ:US:2007:3.US.767.06
sp. zn. III. ÚS 767/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Alba, a. s., se sídlem Beroun, Karlštejn 138, zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem v Praze 1, Bolzanova 1, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 2. 2000, čj. 22 C 262/2000-54, ve znění opravného usnesení ze dne 3. 2. 2003, čj. 22 C 262/2000-89, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2003, čj. 20 Co 135/2003-110, a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 6. 2006, čj. 33 Odo 638/2004-177, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud dne 11. 10. 2006 obdržel faxové podání stěžovatelky ze dne 10. 10. 2006 (jeho originál byl k poštovní přepravě předán tentýž den), označené jako "ústavní stížnost". Stěžovatelka se jeho prostřednictvím domáhala zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání uvedeného návrhu (§42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nebyla v řízení před Ústavním soudem zastoupena, jak vyžaduje ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, resp. splnění této podmínky nebylo doloženo plnou mocí ve smyslu §31 zákona o Ústavním soudu, byla Ústavním soudem vyzvána, aby odstranila vady svého návrhu tak, že předloží plnou moc svého právního zástupce a jím sepsaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Na tuto výzvu stěžovatelka reagovala, a to již prostřednictvím zvoleného právního zástupce, JUDr. Milana Hulíka, advokáta se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, předložením plné moci ze dne 22. 11. 2006, kterou uvedeného advokáta zmocnila k zastupování v řízení před Ústavním soudem, a též sdělením, že si vyhrazuje právo podanou ústavní stížnost eventuálně doplnit.
Ústavní soud znovu vyzval stěžovatelku k předložení návrhu, který by byl sepsán zvoleným právním zástupcem. Tento požadavek, jak bylo stěžovatelce vysvětleno, vychází z ustanovení §30 odst. 1 a §31 zákona o Ústavním soudu, které zakládá pro fyzické a právnické osoby povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Tato povinnost nepochybně trvá po celou dobu řízení, a tudíž i návrh na zahájení řízení musí být sepsán touto osobou. Ze strany Ústavního soudu nejde o formalizmus, ale o - vzhledem k jeho značnému zatížení - oprávněný požadavek, aby se fyzické či právnické osoby obracely na Ústavní soud jen v odůvodněných případech, s návrhy schopnými věcného projednání a obsahujícími argumentaci, kterou specifické řízení o ústavních stížnostech vyžaduje. V uvedené výzvě byla stěžovatelka (opět) poučena, že pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů vadu svého návrhu neodstraní, může být její podání odmítnuto podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Výzva byla stěžovatelce, resp. jejímu právnímu zástupci doručena dne 18. 12. 2006.
Ani v takto prodloužené lhůtě však stěžovatelka vady návrhu neodstranila (a neučinila tak ani do dnešního dne). Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. ledna 2007