ECLI:CZ:US:2007:3.US.940.06.1
sp. zn. III. ÚS 940/06
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti TOP-STAV, s.r.o., se sídlem v Praze 10, Dolínecká 3243/5, zastoupené JUDr. Ladislavem Berkou, advokátem se sídlem v Praze 10, Donská 13, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14.5.2004, č.j. 13 Co 105/2004-204, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, vycházející z ustanovení §72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, neboť je přesvědčena, že jím byla dotčena práva, jež jí svědčí podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
K porušení stěžovatelčiných práv mělo dojít tím, že odvolací soud rozhodl "na základě skutečností, které nemají oporu v provedeném dokazování", přičemž "s chybnými rozhodovacími důvody" byla stěžovatelka "seznámena až v odůvodnění rozsudku a byla tedy bez možnosti na pochybení soudu upozornit v rámci odvolacího řízení".
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 12. 2003, č.j. 13 C 168/2000-184, byla zamítnuta žaloba, kterou se stěžovatelka domáhala zaplacení částky 96.095,- Kč s příslušenstvím, a k odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem toto rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Stěžovatelčino dovolání Nejvyšší soud usnesením ze dne 8. 2. 2005, č.j. 33 Odo 1208/2004-220, odmítl.
Rozsudek městského soudu napadla posléze stěžovatelka žalobou na obnovu řízení, kterou Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 14. 4. 2005, č.j. 13 C 158/2004-14, zamítl, když dospěl k závěru, že tvrzené podmínky obnovy řízení podle §228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. dány nejsou. O odvolání stěžovatelky rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 3. 2006, č.j. 13 Co 155, 156/2006-29, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti němu podala stěžovatelka dovolání, které Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 10 .2006, č.j. 33 Odo 1265/2006-41, odmítl, když jí předestřené námitky shledal za nezpůsobilé otevřít právní otázky zásadního významu [§243b odst. 5 věty první, §218 písm. c), §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.].
Stěžovatelka počátek běhu lhůty pro podání posuzované ústavní stížnosti (jak se naznačuje z jejího obsahu) odvozuje od doručení tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tento předpoklad je však mylný.
Podle §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Za poslední prostředek, poskytovaný zákonem k ochraně práva, tedy rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení ve vztahu k rozhodnutím vydaným v řízení původním považovat nelze (srov. kupř. sp. zn. I. ÚS 395/01, I. ÚS 674/01, I. ÚS 681/01).
Ústavní stížností napadené rozhodnutí bylo stěžovatelce (jejímu zástupci) doručeno dne 20.7.2004 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2005, č.j. 33 Odo 1208/2004-220, dne 3. 3. 2005.
Jelikož ústavní stížnost stěžovatelka podala až 27. 12. 2006, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle citovaného §72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, pročež nezbylo, než ji soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) podle §43 odst. 1 písm. b) téhož zákona odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. října 2007
Vladimír Kůrka
soudce zpravodaj