ECLI:CZ:US:2007:4.US.1007.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1007/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2007 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické v řízení o ústavní stížnosti obchodní společnosti A. M. F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG, Shöne Aussicht 32, 220 85 Hamburk, SRN, zastoupené Dr. J. Č., o návrhu na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2007, čj. 78 K 6/2005-830, a o návrhu na vydání předběžného opatření, takto:
I. Vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2007, čj. 78 K 6/2005-830, se odkládá v části, dle které se nevyžaduje k prodeji letounů B 737 - 300 OK-FAN, v. č. 27469 a OK FUN, v. č. 27910 souhlas společnosti A. M. F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG, do rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti; ve zbývající části se návrh na odklad vykonatelnosti odmítá.
II. Návrh na vydání předběžného opatření, jímž by bylo uloženo správci konkurzní podstaty úpadce Ing. V. F. JUDr. J. C. zdržet se prodeje letadla Boening B737-33A, výrobní číslo 27910, poznávací značka OK-FUN, a letadla Boeing B737-33A, výrobní číslo 27469, poznávací značka OK-FAN, bez souhlasu stěžovatelky, se odmítá.
III. Ústavní stížnost bude jako naléhavá projednána přednostně.
Odůvodnění:
I.
Ústavní stížností datovanou dnem 20. 4. 2007 a podanou téhož dne u Ústavního soudu domáhá se stěžovatelka zrušení rozhodnutí v záhlaví tohoto usnesení specifikovaného. Jím konkurzní soud v rámci své dohlédací činnosti změnil dříve stanovené podmínky prodeje letounů B 737 - 300 OK-FAN, v. č. 27469 a OK FUN, v. č. 27910, tak, že se již souhlas Ing. V. F. - úpadce, p. S. M., společníka úpadce ve společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co.KG, společnosti A.M.F. Aircraftleasing Meier & Fischer GmbH & Co. KG a společnosti HSH Nordbank k prodeji uvedených letounů nevyžaduje.
Stěžovatelka nesouhlasí s tímto rozhodnutím z mnoha důvodů obsáhle v ústavní stížnosti předestřených.
Současně stěžovatelka navrhla, aby vykonatelnost naříkaného rozhodnutí byla odložena a aby předběžným opatřením bylo správci konkurzní podstaty uloženo zdržet se prodeje specifikovaných letounů bez jejího souhlasu.
V souvislosti s těmito návrhy upozornila na souběžně probíhající excindační řízení, ve kterém domáhá se vyloučení těchto letounů ze soupisu konkurzní podstaty úpadce Ing. V. F.; argumentovala, že pokud by se v tomto sporu ukázalo, že je vskutku vlastníkem letadel, avšak tyto by předtím byly správcem konkurzní podstaty prodány, znamenalo by to v podstatě konec jejího podnikání. Dosavadní vývoj konkurzního řízení označila pak stěžovatelka za nestandardní a vyjádřila obavu, že bez nařízení předběžného opatření mohl by se správce konkurzní podstaty pokusit letadla, jejichž úhrnná hodnota činí dle stěžovatelky cca 40 milionů amerických dolarů, prodat i v případě odložení vykonatelnosti rozhodnutí.
II.
Z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojených příloh zjistil Ústavní soud následující skutečnosti.
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2006, čj. 58 Cm 145/2005-247, bylo k žalobě stěžovatelky rozhodnuto mimo jiné tak, že se ze soupisu konkurzní podstaty úpadce Ing. V. F. vylučují letadlo Boening B737-300, model 737-33A, im. zn. OK-FUN, v. č. 27910, v. č. levého motoru S/N 858521, v. č. pravého motoru S/N 858522 a letadlo Boeing B737-300, model 737-33A, im. zn. OK-FAN, v. č. 27469, v. č. levého motoru S/N 858505, v. č. pravého motoru S/N 858507. Současně však soud zamítl žalobu v té části, v níž bylo požadováno, aby vykonatelnost vylučovacího výroku rozsudku nastala doručením rozsudku žalovanému. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2007, čj. 78 K 6/2005-830; věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Excindační spor dále pokračuje.
Usnesením, čj. 78 K 6/2005-777, ze dne 3. 1. 2007 (doplněného usnesením ze dne 1. 2. 2007) vyslovil Městský soud v Praze, na základě žádosti správce konkurzní podstaty JUDr. Cupky, souhlas s prodejem části konkurzní podstaty. Správci bylo povoleno prodat letouny, ve výroku tohoto usnesení specifikované, za podmínek v usnesení uvedených. Soud mimo jiné podmínil prodej letounů tím, že s prodejem vysloví předem písemný souhlas okruh přesně určených osob.
Napadeným usnesením změnil konkurzní soud podmínky jak shora uvedeno.
III.a)
Ústavní soud předesílá, že podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud (zcela výjimečně) vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v ust. §79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); toto ustanovení je přitom nezbytné vykládat restriktivně, neboť pokud by Ústavní soud svým benevolentním přístupem odklad vykonatelnosti pravidelně "povoloval", dostával by se do pozice nikoliv soudního orgánu ochrany ústavnosti, nýbrž do pozice přezkumné instance v rámci soustavy obecných soudů, kteréžto postavení - jak Ústavní soud mnohokrát judikoval - mu nepřísluší.
Přes uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že v projednávané věci lze odklad vykonatelnosti části napadeného rozhodnutí vyslovit.
Podle ustanovení §79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může být vykonatelnost ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Je nepochybné, že žádný důležitý veřejný zájem na tom, aby správce konkurzní podstaty bez splnění dříve soudem vyslovených a nyní napadeným usnesením zrušených podmínek mohl prodat letouny ve značné hodnotě, aniž by bylo najisto postaveno, že tyto vskutku spadají do konkurzní podstaty, neexistuje; v dané věci jde o ryze soukromoprávní spor týkající se na jedné straně zájmů stěžovatele a na straně druhé zájmů konkurzní podstaty; i když je zajisté důležité, aby konkurzní řízení probíhala bez průtahů a aby správa a zpeněžování konkurzní podstaty byly realizovány co nejefektivněji, nemůže takovýto obecně pojatý veřejný zájem převážit nad zájmy jak těch, jichž se konkurzní řízení bezprostředně dotýká, tak těch, u nichž je konsekvence s ním založena např. probíhajícím excindačním řízením.
Z okolností, které se z ústavní stížnosti a shora stručně připomenutých rozhodnutí podávají, dovozuje Ústavní soud, že uskutečnění oprávnění přiznaného stěžovaným rozhodnutím správci konkurzní podstaty opravdu by mohlo znamenat pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká odložením vykonatelnosti může hrozit konkurzní podstatě.
Ústavní stížnost (a tudíž i k ní akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti jí napadeného rozhodnutí) je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem [§72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Návrh na odklad vykonatelnosti stěžovaného usnesení soudu týkal se tohoto rozhodnutí v jeho celku, a to aniž by stěžovatelka rozlišila, že v části vyslovující již nevyžadovaný souhlas s prodejem specifikovaných letounů od jiných osob než je ona samotná, nemůže se toto usnesení žádných jejich práv dotknout. Proto byl v této části návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti naříkaného rozhodnutí odmítnut pro zjevnou neoprávněnost stěžovatelky takový návrh podat [§43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu].
III.b)
Návrh stěžovatelky, aby Ústavní soud předběžným opatřením uložil JUDr. J. C., správci konkurzní podstaty úpadce Ing. V. F., povinnost "zdržet se prodeje letadla Boening B737-33A, výrobní číslo 27910, poznávací značka OK-FUN, a letadla Boeing B737-33A, výrobní číslo 27469, poznávací značka OK-FAN, bez souhlasu stěžovatele", musil být jako zjevně neopodstatněný [§43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu] odmítnut jednak proto, že k jeho vyslovení absentuje zákonná opora a jednak pro nadbytečnost.
Podle ustanovení §80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud předběžným opatřením uložit orgánu veřejné moci, aby (směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí), v zásahu nepokračoval. V dané věci však ústavní stížnost nesměřuje proti jinému zásahu veřejné moci, nýbrž proti řádně označenému usnesení s požadavkem jeho kasace.
Odložením vykonatelnosti stěžovaného usnesení soudu přitom zůstává v rovině právní zachovaná povinnost správce konkurzní podstaty zdržet se prodeje specifikovaných letadel bez souhlasu stěžovatelky. Při vyslovení suspenze této části rozhodnutí je vyloučeno - i bez vydání předběžného opatření - aby správce konkurzní podstaty odklad vykonatelnosti vyslovený Ústavním soudem nerespektoval a postupoval tak, jako by jej nebylo, a to ani např. postupem odvolávajícím se na ustanovení §27 odst. 2 věta pátá zákona o konkurzu a vyrovnání, neboť jinak byly by jím učiněné úkony stiženy sankcí absolutní neplatnosti a z ní vyplývajících (i odpovědnostních) následků.
III.c)
Podle ustanovení §39 zákona o Ústavním soudu se Ústavní soud při projednávání návrhů nemusí řídit pořadím, v němž mu návrhy došly, jestliže se usnese, že věc, které se některý návrh týká, je naléhavá.
V projednávaném případě není vyloučeno, že - a to zvláště při odložení vykonatelnosti části napadeného rozhodnutí - mohlo by projednání podané ústavní stížnosti při pravidelném přístupu k jejímu vyřízení v plynoucím čase (v r. 2006 bylo adresováno Ústavnímu soudu celkem 3 454 ústavních stížností) způsobit i obtížně napravitelnou či nenapravitelnou újmu ať již stěžovatelce, nebo konkurzní podstatě. Při aplikaci citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu bylo proto rozhodnuto, jak ve výroku III. tohoto usnesení uvedeno.
IV.
Ústavní soud připomíná, že tímto usnesením nikterak není prejudikováno jeho rozhodnutí o podané ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2007
Miloslav Výborný
předseda senátu