ECLI:CZ:US:2007:4.US.1106.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1106/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 7. června 2007 o ústavní stížnosti H. P., zastoupené JUDr. J. J., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2004, čj. 11 Cm 141/2002-42, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2006, čj. 11 Cmo 327/2006-100, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Řádně zastoupená stěžovatelka byla prostřednictvím svého právního zástupce vyzvána přípisem Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2007, doručeným dne 15. 5. 2007, k odstranění vad ústavní stížnosti, a to s upozorněním, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítne.
Vytýkané vady ústavní stížnosti byly odstraněny jen zčásti.
Nezbylo proto, než postupem dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost odmítnout bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání.
Odmítnutí ústavní stížnosti pro neodstranění všech jejích vad nemá však v projednávané věci pro stěžovatelku nezvratný negativní důsledek. Ze stěžovatelčina podání doručeného Ústavnímu soudu telefaxem dne 24. 5. 2007 (písemně dne 25. 5. 2007) a k ústavní stížnosti připojené přílohy je patrno, že stěžovatelka napadla naříkané rozhodnutí, byvši odvolacím soudem poučena o přípustnosti dovolání (v případě, že Nejvyšší soud dospěje k závěru o zásadním významu napadeného rozhodnutí po právní stránce), též tímto mimořádným opravným prostředkem. Proto, i kdyby bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto jen z toho důvodu, že by se dovolací soud neztotožnil s názorem stěžovatelky o zásadním právním významu dovolávaného napadeného rozhodnutí, zůstává stěžovatelce zachována lhůta pro podání nové ústavní stížnosti (srov. ustanovení §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu ).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. června 2007
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj