ECLI:CZ:US:2007:4.US.1432.07.1
sp. zn. IV. ÚS 1432/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou v právní věci stěžovatele I. M., o ústavní stížnosti na nečinnost Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 5.6. 2007 doručeno podání stěžovatele, jímž brojí proti postupu obecných soudů v řízeních v jím podaných žalobách. Podání stěžovatele však nesplňuje náležitosti ústavní stížnosti podle ust. §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu). Stěžovatel zejména není právně zastoupen.
Dle ustanovení §29, §30 odst.1 a §31 odst.2 zákona o Ústavním soudu je účastník řízení před Ústavním soudem povinen být zastoupen advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
Stěžovatel vede u Ústavního soudu mnoho dalších řízení o ústavních stížnostech. Z těchto je zřejmé, že poučení zastoupení advokátem stěžovatel ignoruje, ačkoli byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti (kupř. III.ÚS 331/05, III.ÚS 557/05, III.ÚS 502/06, IV.ÚS 660/06, IV.ÚS 714/06, IV.ÚS 785/06, IV.ÚS 495/07 a další).
Ať již je nedostatek povinného zastoupení advokátem pojímán jako nedostatek podmínky řízení nebo vada návrhu, je vždy na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku; vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky pak lze teprve tehdy, jestliže se uvedený nedostatek nedaří odstranit.
Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
V souladu s tradičním nedostatkem zastoupení stěžovatele (srov. i odůvodnění stěžovateli známých citovaných usnesení Ústavního soudu) nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout v souladu s ustanovením §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2007
JUDr. Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka