ECLI:CZ:US:2007:4.US.2520.07.1
sp. zn. IV. ÚS 2520/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci stěžovatele S. K., právně zastoupeného advokátem Mgr. Petrem Krátkým, Holubova 746, Pardubice, proti usnesení policejního orgánu Okresního ředitelství Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování Jičín, č.j. ORJC-945/TČ-80-2007, ze dne 10. 7. 2007 a usnesení Okresního státního zastupitelství v Jičíně, č.j. 1 ZT 225/2007, ze dne 29. 8. 2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 26. 9. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb.,o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení státních orgánů.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Usnesením policejního orgánu Okresního ředitelství Policie ČR, Služby kriminální policie a vyšetřování Jičín, č.j. ORJC-945/TČ-80-2007, ze dne 10. 7. 2007 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele, a to pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele dle ustanovení §256 odst. 1 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. z."). Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel v zákonné lhůtě stížnost, jež byla usnesením Okresního státního zastupitelství v Jičíně, č.j. 1 ZT 225/2007, ze dne 29. 8. 2007, zamítnuta. Stěžovatel ve svém návrhu poukazuje především na tu skutečnost, že v dané právní věci již byl jednou vyšetřován s tím, že věc byla odložena, neboť se jednalo o občanskoprávní záležitost. Stěžovatel je toho názoru, že uvedený právní závěr ve věci je stále aktuální, neboť na podkladech, na základě kterých byl učiněn, se do současné doby nic nezměnilo. Výše uvedenými usneseními pak mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
III.
Ústavní soud přezkoumal napadená usnesení orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
Rozhodnutím o odložení věci nevzniká překážka věci rozsouzené a orgány činné v trestním řízení jsou tak ze zákona povinny (zásada oficiality) v případě důvodného podezření zahájit trestní stíhání podezřelého, jako se tomu ostatně stalo i v předmětném případě. Z napadeného usnesení Okresního státního zastupitelství v Jičíně je zřejmé, že usnesení orgánu Policie ČR bylo řádně přezkoumáno a ústavně konformně odůvodněno.
Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy zejména procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Trestní řízení jako zákonem upravený postup poznávání, zjišťování a hodnocení skutečností, na kterých bude následně vybudováno meritorní rozhodnutí ve věci, představuje proces, v němž spolupůsobí a jenž průběžně kontrolují jednotlivé orgány činné v trestním řízení. V procesu, který probíhá, resp. teprve započal, lze případné vady napravit v rámci trestního řízení obvyklým a zákonem předvídaným způsobem, tj. především samotnými orgány činnými v přípravném řízení, ale i soudním přezkumem.
Ústavní soud ve své judikatuře rovněž zdůraznil, že ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení v přípravném řízení považuje, snad s výjimkou nastoupení zcela mimořádných okolností, za nepřípustnou, případně přinejmenším za nežádoucí. Možnost zásahu Ústavního soudu do přípravného řízení je tedy v těchto souvislostech nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. Tato kasační intervence má své místo zásadně jen v případech zjevného porušení kogentních ustanovení jednoduchého práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu a zákonnému procesněprávnímu rámci a tyto vady nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení již nikterak odstranit.
Ústavnímu soudu tak v zásadě nepřísluší jakkoli přezkoumávat rozhodnutí o zahájení trestního stíhání po věcné stránce a vyjadřovat se k jeho opodstatněnosti, neboť jde o otázku náležející do pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Důvodnost obvinění je předmětem celého trestního řízení a Ústavní soud je v této souvislosti povolán zabývat se otázkou ochrany základních práv a svobod zásadně až po jeho ukončení.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2007
Miloslav Výborný
předseda senátu