ECLI:CZ:US:2007:4.US.322.07
sp. zn. IV. ÚS 322/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. března 2007 ve věci ústavní stížnosti M. R., zastoupeného JUDr. Jiřím Frajtem, advokátem, AK se sídlem Masarykovo nám. 177, 766 01 Valašské Klobouky, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2006, sp. zn. 17 Co 153/2005, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 1. 2. 2007 a doručenou Ústavnímu soudu dne následujícího domáhal se stěžovatel zrušení shora uvedeného rozhodnutí; jím odvolací soud odmítl jeho odvolání pro opožděnost. Stěžovatel tvrdil porušení základního práva vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, které spatřoval v tom, že odvolací soud měl rozsudek soudu prvého stupně za doručený uplynutím 10 denní úložní doby, a to ačkoliv dle stěžovatele k doručení zásilky fikcí nemohlo dojít, neboť on se v době doručování v místě svého bydliště nezdržoval.
Především k posouzení podmínek projednatelnosti podané ústavní stížnosti vyžádal si Ústavní soud spis Okresního soudu ve Zlíně, sp. zn. 6 C 36/2001. Podle ustanovení §43 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") též vyzval k vyjádření Krajský soud v Brně. Ten v podání ze dne 22. 2. 2007 označil ústavní stížnost za nepřípustnou, odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a vyslovil názor, že stěžovatel nebyl postupem soudu na svých právech zkrácen.
Z vyžádaného spisu nalézacího soudu je patrno, že odvolání stěžovatele do rozsudku tohoto soudu ze dne 26. 1. 2005 bylo podáno osobně u soudu prvé instance dne 25. 3. 2005. Podle dodejky na č. l. 116 verte byla zásilka s rozsudkem uložena pro stěžovatele na poště Zlín 5 dne 24. 2. 2005; stěžovatel ji osobně převzal dne 11. 3. 2005.
Krajský soud vycházeje z fikce doručení dne "7. 3. 2005 (§46 odst. 4 o. s. ř. - správně §50c odst. 4 o. s. ř.)" vyvodil, že odvolací lhůta stěžovateli marně uplynula dnem 22. 3. 2005, pročež jeho odvolání odmítl podle §218a o. s. ř.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Procesním prostředkem k ochraně práva přitom zákon nemyslí pouze řádné či mimořádné opravné prostředky (které v dané věci stěžovatel vskutku čerpat nemohl a nemůže), ale též (s výjimkou žaloby na obnovu řízení) jakýkoliv návrh jsoucí být způsobilým zahájit řízení (nejen opravné), v němž ten, kdo, maje právem aprobovanou možnost takový návrh podat, může dosáhnout odklizení jím tvrzené vady řízení či vady rozhodnutí.
Z ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. bez jakýchkoli pochybností vyplývá, že usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, je napadnutelné žalobou pro zmatečnost. Z obsahu ústavní stížnosti se podává, že zmatečnostní důvod spatřuje stěžovatel v chybném úsudku odvolacího soudu stran data doručení rozsudku soudu nalézacího.
Stěžovatel měl tedy namísto podání ústavní stížnosti nepřípustné dle ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu domáhat se ochrany svého práva podáním přípustné žaloby pro zmatečnost [což ostatně ještě stále může včas učinit, neboť napadené usnesení bylo mu doručeno 8. 12. 2006 (srov. ustanovení §234 odst. 1 o. s. ř.)]; právě v řízení o takové žalobě může být rozhodováno o tom, zda jím uplatňované námitky obstojí a zda vskutku - jak se vyjádřil odvolací soud - nebyl stěžovatel na svých právech zkrácen.
Z uvedených důvodů nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnou podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Jako obiter dictum dodává Ústavní soud, že z hlediska ústavně chráněných procesních práv obou účastníků řízení je naprosto nepřijatelné, aby o odmítnutí odvolání pro opožděnost (uvažovanou odvolacím soudem) došlo pravomocně po více než 20 měsících po podání tohoto řádného opravného prostředku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 5. března 2007
Miloslav Výborný, v. r.
soudce zpravodaj