ECLI:CZ:US:2007:4.US.423.06.1
sp. zn. IV. ÚS 423/06
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Zentiva, a.s., se sídlem Praha 10, Dolní Měcholupy, U Kabelovny 130, zastoupené Prof. JUDr. J. D., proti rozsudku Nejvyššího soud ČR ze dne 3. 5. 2006, č.j. 21Cdo 1891/2005-110, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 7. 2006 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena její základní práva vyplývající z čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a z čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR (dále jen "Ústava"), z čl. 1, čl. 4 odst. 2, odst. 4 Listiny, z čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a z čl. 36 odst. 1, odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy.
Napadeným rozhodnutím byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2004, č.j. 9 Cmo 343/2004-79, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2004, č.j. 16 Cm 370/2000-52 a věc byla vrácena Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Dříve než Ústavní soud přistoupí k projednání a rozhodnutí věci samé, prověřuje, zda jsou splněny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.
Ústavní stížnost je podle ust. §72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle ust. §75 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závislých na jeho uvážení.
Z povahy věci nelze ústavní stížností napadnout rozhodnutí, kterým byla věc vrácena k pokračování v řízení (srov. např. usnesení sp.zn. I.ÚS 150/02). Ve věci bude znova rozhodovat Městský soud v Praze, bylo by tedy zcela nepřijatelným vykročením ze zásady subsidiarity, pokud by Ústavní soud zasahoval do činnosti obecných soudů v této fázi řízení.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. dubna 2007
Vlasta Formánková v.r.
soudkyně zpravodajka