ECLI:CZ:US:2007:4.US.424.07.1
sp. zn. IV. ÚS 424/07
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti F. J., zastoupeného Mgr. L. H., advokátem směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2006, č.j. 61Co 537/2006, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou ve lhůtě podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jejíž vady stěžovatel na výzvu Ústavního soudu odstranil dne 23. 3. 2007, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Domnívá se, že jím byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 36 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Napadeným usnesením bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně, kterým tento zastavil řízení o odvolání stěžovatele. Učinil tak z důvodu nezaplacení soudního poplatku stěžovatelem. Ačkoliv stěžovatel později soudní poplatek zaplatil, krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyložil, že s ohledem na nedodržení zákonné lhůty stanovené v §9 odst. 7 zák.č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudních poplatcích"), tento postup stěžovatele neměl právní význam.
Stěžovatel předložil Ústavnímu soudu stížnost, ve které se poměrně obšírně zabývá řízeními, která vedl jako žalobce před soudem I. a II. stupně, téměř se však nevyjadřuje přímo k napadenému rozhodnutí a způsobu, jakým bylo odůvodněno. Jediná námitka týkající se samotného napadeného rozhodnutí spočívá v tom, že soud nerespektoval ust. §154 odst. 1 o.s.ř., neboť v době, kdy rozhodoval, byl již soudní poplatek stěžovatelem uhrazen.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatel nepopírá, že nevyhověl požadavku stanovenému v §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek tedy nezaplatil ve lhůtě stanovené zákonem a jelikož zákon neupravuje možnost zhojení tohoto nedostatku tím, že by stěžovatel poplatek zaplatil do doby vydání rozhodnutí odvolacího soudu, není argumentace stěžovatele ustanovením §154 odst. 1 o.s.ř. případná. Žádnou další relevantní argumentaci vztahující se k napadenému rozhodnutí stěžovatel neuvedl.
S ohledem na skutečnosti výše uvedené Ústavní soud uzavřel, že stěžovateli se nepodařilo prokázat porušení jeho základních práv. Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost pro její zjevnou neopodstatněnost odmítnout podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17.dubna 2007
Miloslav Výborný
předseda IV. senátu Ústavního soudu